„Všechno to začalo modely pejsků a raket,“
vrací se Radim Petruška do roku 2012.
Právě v tom roce vypršely patenty velkých
firem na technologii 3D tisku a ten začal
pronikat mezi širokou veřejnost. „Naše ptačí
krmítko vzniklo tak, že jsme šli kamarádovi
na narozeniny. Kamarád je farmář, a tak
jsme mu nakonec vyrobili na naší první 3D
tiskárně ptačí krmítko. To se přímo nabízelo,“
ohlíží se za poměrně krátkou historií ptačího
krmítka Petruška. „U všech deseti lidí, kteří
na té párty byli, zaznamenalo velký úspěch,“
poznamenává suše jeho kariérní souputník
Petr Mazura.
Trojici milovníků 3D grafiky tento nenadálý mikroúspěch motivoval k tomu nápad
s ptačími krmítky rozvíjet. V duchu filozofie
komunity OpenSource nejprve umožnili
lidem po celém světě prostřednictvím
portálu Thingiverse stáhnout zcela zdarma
data k tvorbě krmítka. Ten nabízí x giga dat
k tvorbě různých 3D objektů na domácích
3D tiskárnách. Umění, gadgety, domácí
potřeby, hračky i hry. Data k výrobě ptačího
krmítka Printednest si odsud k dnešnímu
dni stáhlo přes deset tisíc lidí, převážně

z USA. Právě princip otevřeného sdílení dat
jim zajistil obrovskou mediální popularitu.
O jejich produktu se mluvilo i na BBC. Až
v důsledku tohoto mezinárodního úspěchu
vznikl posléze e-shop, z jehož výnosů chtěli
otcové myšlenky Printednest financovat jeho
další vývoj.
„Vlastní produkce jednoho krmítka je docela náročná. Výroba jednoho modelu trvá
přibližně deset hodin,“ říká Radim Petruška,
podle kterého designové tvarosloví krmítka

není náhodné, ale naprosto účelné. Při jeho
výrobě totiž vzniká minimum odpadu, čímž
je naplněna ekologická podstata produktu. „Krmítko je navíc vyrobeno z bioplastu
a je koncipované tak, aby se na zobajícího
ptáčka šlo dívat jako na televizní obrazovku,“ přibližuje zapálený 3D grafik specifika
produktu.
Přesto oba tvůrci ptačího krmítka vidí
budoucnost 3D tisku poměrně skepticky.
„Jistě, je to slušné, ale hodně drahé hobby.
3D tiskárna stojí kolem 35 tisíc a není vůbec
jednoduché ji obsluhovat. Navíc se, oproti
předpokladům, na ní nedá vyrobit cokoliv,“
říkají pánové takřka unisono. Trh se podle
nich ubírá zcela jiným směrem, než by měl.

Podle nich se neustále pracuje na vývoji
funkcionality tiskáren, místo toho, aby se
přemýšlelo, co všechno by se mohlo na
tiskárnách tisknout. „My vidíme využití především ve vědě. Koneckonců, do laboratoří
dodáváme modely cév nebo pracujeme
s 3D rostlinkami,“ vypráví Radim Petruška.
3D modely našich dvou tvůrců zaznamenaly
v mezičase úspěch jako součást fashion
kolekce módní návrhářky Denisy Nové.
Ať už se trh s 3D tiskárnami a 3D tiskem
bude vyvíjet jakkoliv, Radim Petruška, Petr
Mazura a Radek Trojan se zapsali do historie
jako ti, kteří vrátili ptáky zpátky do měst.
Nabídku ptačích krmítek najdete
na printednest.com.
Data k jejich vytvoření pak můžete stáhnout na
thingiverse.com/printednest/designs.

27