jinýma očima

Le Corbusier
nevycházel
z údivu

STEINER, STEINER…KDE SE VLASTNĚ VZAL TENTO NÁZEV?
Je to odkaz k tomuto domu, který v letech 1932–1933 navrhl židovský
architekt Endre Steiner. Ten po sobě v Brně zanechal více stop, třeba
velký blok činžovních domů na Kotlářské nebo obytný dům obložený
červenou keramikou na ulici Milady Horákové.
Rezidenční bydlení projektované židovskými architekty z předválečné
doby má jiný rukopis než domy českých stavitelů. Domy většinou mají
nenápadné vzezření, nejsou okázalé, ale vnitřní dispozice, uspořádání
i kvalita provedení bývá velkorysá.

Pro setkání s panem Ivanem Wahlou,
architektem z ateliéru RAW, jsem si
snad nemohl vybrat příznačnější místo
než kavárnu Steiner na Gorkého ulici
v Brně. Právě ta je totiž vedle mnoha
dalších realizací spojena se jmény Rusín
a Wahla. Genius loci dnes již ikonické
kavárny určil směr hovoru a já jsem
se z kulometně tázajícího se novináře
proměnil v oněmělého zapisovatele
úvah, postřehů a exkurzů do historie
architektury Brna.

28

VY JSTE…
Ještě k tomu Endre Steinerovi. V roce 2000 jsme s kolegy Petrem Pelčákem, Jindrou Škrabalem a Janem Sapákem připravovali výstavu a monografii o brněnských židovských architektech. Tehdy jsme se dozvěděli od
jednoho starého pána, že si pamatuje, že Endre Steiner musel v průběhu
války do transportu a pravděpodobně zahynul. Takto jsme to tedy uvedli
i v monografii. Ovšem po skončení výstavy nás vyhledal jeden slovenský
lékař žijící v Brně, který nám řekl, že se Endre Steiner podílel na zastavení
transportů slovenských Židů do koncentračních táborů, v Bratislavě
korumpoval představitele Slovenského štátu a později i Němce a že
válku přežil. V roce 2005 jsme jej s Petrem Pelčákem navštívili v americké
Atlantě, to už mu bylo 97 let. Velmi vzpomínal na své kolegy, brněnské
architekty. Zaujalo mě, jak obdivně o nich mluvil. Ukázal nám synagogu
postavenou podle jeho návrhu a několik svých moderních realizací – vil.