DÁ SE ŘÍCT, KOLIK TAKOVÝ SERVIS MĚSÍČNĚ
STOJÍ?
R: Za 10 m2 se platí jednorázová částka 2 200 Kč
a další metry se k tomu připočítají v sazbě 120 Kč
na m2. Servis provádíme jednou za 14 dní. A po
dobu servisu je na zahradu doživotní záruka.
S VERTIKÁLNÍMI ZAHRADAMI VSTUPUJETE
NA ANGLICKÝ TRH. JAK SE VÁM TAM DAŘÍ?
R: Anglický trh má zhruba 85 milionů potenciálních zákazníků, ovšem firem, které vertikální
zahrady dělají, je asi šest nebo sedm. Skoro
stejný počet jako v ČR. Proto tam vidíme velký
potenciál. Anglický trh je velice specifický a jsme
zaskočeni z extrémní byrokracie. Pokud bych
měl zhodnotit spolupráci s anglickými architekty
a designéry, tak velký rozdíl je v tom, že jsou
celkově pohodlnější. Oni prostě nikam nejdou.
Angličtí architekti skutečně vyžadují, že za nimi
přijdete úplně se vším a naservírujete jim to
na stříbrném podnose. Jsou dokonce „líní“
stáhnout si technické listy z vašich webových
stránek. Prostě ne. Na druhou stranu jsou zase
zvyklejší na osobní schůzky. Můžete jim zavolat
a nabídnout, že pro ně máte to a to, a většinou
se s vámi rádi osobně sejdou a 15 minut si na
vás udělají. Ale nečekejte, že za vámi v Londýně
někam pojedou. V Anglii mají velký problém
s nezadržováním dešťové vody. Kanalizace se
extrémně rychle plní, následně vznikají lokální
záplavy a oni řeší, jakým způsobem zadržet více
vody. Zelené střechy jsou již v Anglii dostatečně
rozšířené, zatímco vertikální zelené fasády jsou
zatím ojedinělé. Náš vertikální systém tyto problémy řeší a není problém ho napojit na střešní
retenční nádoby, kde se voda sbírá. Pro rostliny
je dešťová voda lepší a teprve po jejím vyčerpání je systém přepojen na vodovodní řád.
VNÍMÁTE JEŠTĚ NĚJAKÉ ROZDÍLY MEZI ČESKÝMI A ANGLICKÝMI ARCHITEKTY?
R: V Anglii všechno hrozně dlouho trvá. U nás
jsme operativnější. V Anglii se na projektech
pracuje dlouhodobě a zavolají vám už ve chvíli,
kdy ho teprve plánují. Než jde projekt do tendru, vyspecifikují každou položku i s dodavatelem. Ovšem jakmile už jste v projektu zanesení,
je velmi těžké, aby přišel konkurent a vyšachoval vás. Proto se všechny firmy snaží projekty
zachytit v co nejranější fázi plánování. Architekt
je v Anglii důležitější než dodavatel. Když
dodavatel řekne: „Našel jsem to někde levnější,“
architekt mu odpoví: „Ne, vy to nebudete hledat
nikde levnější.“ V Anglii je architekt skutečně
pán. U nás je mnohdy pán hlavní dodavatel.
Ovšem záleží na tom, jaký má klient s architektem vztah. Pokud má architekt klientovu důvěru,
tak si může dupnout. Architekti v Anglii nejsou
levní, takže klient se příliš neangažuje a nechává
jim plnou pravomoc. A potom ještě jedna věc:
U nás velmi dobře fungují „zlatý český ručičky“,
tam je všechno „tak trošku problém“.
N: To vidíme třeba u našich anglických kolegů
přímo na realizacích. Když je s něčím byť jen
maličko problém, tak od toho hned dávají ruce
pryč a chtějí, ať to vyřeší někdo jiný.
8

ZMÍNIL JSTE, ŽE V ANGLII STOJÍ KLIENT
V POZADÍ A NECHÁVÁ VŠE V RUKOU
ARCHITEKTŮ. JAK JSOU NA TOM ČEŠTÍ
KLIENTI — MLUVÍ HODNĚ ARCHITEKTŮM
DO PRÁCE?
N: Osobně mám pocit, že naši architekti jsou
mnohem flexibilnější a umějí se daleko více
přizpůsobit klientovi. Tento postup je mi bližší,
protože ve finále v domě stejně bude bydlet
klient. Konkrétně u stěrek mívají architekti často
představu, uvedu příklad, o nějaké tmavší barvě, ale většinou skončíme u světlého betonu
s jemnější kresbou. Architekt klientovi řekne,
že si to umí představit a že to překreslí, pouze
mu třeba vybere jinou podlahu nebo jiný
doplněk. Pořád se drží svého konceptu,
aby to byl například čistý beton-dřevo interiér,
ale jsou schopni se přizpůsobit v sytosti barev
a tomu, v čem se klient cítí lépe.
R: V Anglii má architekt určitou vizi a tu se snaží
klientovi podsunout. U nás má taky svou vizi,
ale klientovi vychází více vstříc.
N: Já mám ještě takové barevné srovnání Morava versus Čechy. V Čechách si obecně klienti
vybírají beton a neutrální tóny a na Moravě se
nebojí barev. Nedávno jsme realizovali takovou
specialitu – zlatou garáž. Klient chtěl mít zlatomodrou garáž, aby mu ladila s jeho zlatomodrým lamborghini. Tady na Moravě

se zákazníci nebojí víc experimentovat s barvami, v Čechách je to takové unylejší a zákazníci
se drží hodně betonu a dřeva. V Anglii zákazníci dlouho preferovali měď, hliník a perleťový
vintage zámecký styl, v poslední době ale začal
také převládat beton.
VYTVOŘILI JSTE UNIKÁTNÍ VERTIKÁLNÍ
ZAHRADU SPOJENOU S LAVIČKOU,
TZV. LIVING SMART BENCH. PŘI REALIZACÍCH JSTE SPOLUPRACOVALI S MĚSTY,
JEDNA STOJÍ VE STOKU V ANGLII, DRUHÁ
NA PRAZE 6. JAKÉ JSOU V NICH ROZDÍLY?
R: Obojí je teprve v začátcích. LIVING SMART
BENCH v Praze na Puškinově náměstí je hotový,
víme, že funguje, a následujících pět měsíců ho
budeme testovat. A stěna ve Stoku je prototyp.
Hlavní město Praha poptalo společnosti, které
jsou schopny tyto tzv. smart benches dodat.
Chtěli si je vyzkoušet a udělat zhodnocení
toho, jaké lavičky fungují nejlépe. V našem
řešení je meteostanice, míra hluku a množství
zachyceného CO2, rychlé připojení na wifi
a dobíjení smartphonů, ale dá se tam připojit
spousta dalších modulů. Záleží na tom, co si
zadavatel přeje.
N: Jsme z těchto zelených modulů obecně
hodně nadšení a velmi jim věříme. Ovšem vždy
záleží na rozhodnutí konkrétního města, zda
chce zazeleňovat.