Strana 12
Každá stěrka
je originál:
krásně
pravidelně
nepravidelná
JAK VYPADÁ VE VAŠÍ FIRMĚ DESIGNOVÝ
PROCES A PROTOTYPOVÁNÍ?
N: S novými produkty přichází pan Němec.
Má velkou spoustu nápadů a nové možnosti
ho napadají nejčastěji během realizací. Někdy
vychází potřeba nové stěrky od samotného
klienta, který se ptá, jestli by nešlo to či ono.
To byl i případ Betonepoxu. Klient potřeboval
do sprchového koutu povrch, který bude vypadat jako beton, ale jeho životnost bude daleko
vyšší. Občas nový produkt poslouží jenom
na jedinou realizaci, ale někdy se stane
oblíbeným a poptávaným.
EXISTUJÍ PRO ARCHITEKTY NĚJAKÁ OMEZENÍ NEBO LIMITY TÝKAJÍCÍ SE STĚREK?
N: Hlavní negativum stěrek je, že jako celoplošná záležitost kopírují podklad a že v případě
špatného a praskajícího podkladu logicky praskne i stěrka. Tepelná roztažnost je během roku
poměrně velká, proto je třeba některé realizace
důkladně promyslet, zejména podlahy. U stěrek
je potřeba dát si pozor na podlahy v exteriérech
– pokud tam vznikne v případě špatně udělané
izolace nějaká spodní vlhkost, stěrka se zničí.
Mimo tato rizika se s nimi dá velmi dobře pracovat a nepotřebují nic speciálního. Myslím si,
že pro architekty je to ohromná svoboda, dělat
podlahy i stěny z jednoho materiálu, vybírat si
z neomezeného množství barev a vyhrát si s tím,
jak potřebují.
R: Ještě se setkáváme s tím, že i když klient
stěrku vidí u nás na showroomu, kde ji máme
na velké ploše třeba 200 m2, přesto si ji nedokáže představit. A pak má trošku jiná očekávání,
co se týče jejího vzhledu. Není to strojově
vytvářený produkt, ale ruční práce, takže
i když mu dáme vzorek, bude se malinko lišit
od výsledné realizace.
N: Spíš je to o naší práci a důkladném upřesnění
představ architekta a klienta. Jak moc chtějí
separovat, jak moc vypíchnout kresbu nebo jak
10
pracovat s barvami. Nabízíme totiž vtírané barvy,
ale třeba i špachtlované stěrky, které působí
jako žíhané. Na základě vizualizace jsme schopni
zákazníkům doporučit, do jakých barev a tónů
se pouštět a jak by to mohlo vypadat. Stěrka je
tak krásně pravidelně nepravidelná… I když si
objednáte stejný materiál a budou to dělat stejní
řemeslníci, pokaždé vypadá a působí jinak. Když
si koupíte stejnou dlažbu, budete mít se sousedem totožnou koupelnu. Koupelna se stěrkou
bude ale vždycky originál.
JAKÝ JE FINANČNÍ ROZDÍL MEZI DLAŽBOU
A BETONEPOXEM?
N: Stěrky Betonepox jsou z našeho portfolia
nejdražší. Cena materiálu je v řádech 2 500
až 3 000 Kč na m2. Drobný cenový rozdíl je právě
mezi stěnami a podlahami. Podlahy uzavíráme
ochranným lakem – je to spíš pro náš klid, že jsou
chráněny finální vrstvy, protože nemůžeme mít
přehled o tom, čím se podlaha vytírá. U dlažeb
a obkladů hodně záleží na tom, jaké konkrétně
chcete. K nám přichází klient s architektem, chce
něco opravdu hezkého, trvalého a originálního.
A nechce spáry. Pokud ovšem máte alespoň trošku
kvalitní dlažbu, myslím si, že i bez práce se pod
800 Kč nedostanete. Třeba u mozaiky je to
700 - 120 000 Kč za metr čtvereční.
A JAK JE TO S ŽIVOTNOSTÍ?
N: Úplně na rovinu, Betonepox děláme od roku
2009, takže ještě nejsme schopni říct, jak bude
vypadat za 20 let. Ale máme velkou realizaci
z roku 2010, Miura Hotel na Čeladné, kde jsou
Betonepoxem udělané všechny koupelny. Teď si
nás tam pozvali po sedmi letech, že to mají tak
zvláštně flekaté. Pan Němec se tam jel podívat,
vzal tlakový stroj na čištění a zjistil, že stěrka je
naprosto v pořádku. Byl to jenom nedostatečný
úklid. Takže i v tak náročném provozu stěrka
vypadá výborně. Nevíme, co udělá za 20 nebo
30 let, ale není důvod, aby nevydržela. Také jsme
dělali zakázku na ostrově na Maledivách a víme,
že jsme jediná firma, které to tam funguje, a že
všechno ostatní se předělává. Betonepox prostě
drží, i když tam jsou skutečně extrémní podmínky
– slaná mořská voda a ostré jižní slunce.
R: Na Maledivách to byl úžasný projekt
od ADR přes pana architekta Koláře. Původně
to mělo být asi 1 000 metrů čtverečních,
ale nakonec se jednalo o více než 4 500 metrů,
takže se Betonepoxem udělal prakticky celý ostrov.
N: Byla to skutečně dobrodružná realizace,
protože třeba měsíc dopředu se posílal lodí
materiál, a pak jsme doufali, že přijde včas.