David Šrom
Vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně
(2004), bakalářský projekt realizoval na Univerzitě v Glasgow. Po šestileté praxi založil v roce
2010 spolu s Kristýnou Shromáždilovou vlastní
ateliér. V témže roce spolu s Lukášem Fišerem
získali první cenu v urbanisticko-architektonické
soutěži na návrh obnovy Římského náměstí
v Brně. Studio se později transformovalo na
PROAM ARCHITEKTI a třetím partnerem se stal
Václav Štojdl.

JAKÁ ÚSKALÍ PŘINÁŠÍ SPOJENÍ KLASICKÉ
PRVOREPUBLIKOVÉ ARCHITEKTURY
ARNOŠTA WIESNERA S POTŘEBAMI
ROZMAZLENÉHO UŽIVATELE OBJEKTU
V 21. STOLETÍ?
V prvotní fázi jsme nebyli limitováni vstupním
zadáním, které by jasně říkalo, jaké jsou
představy a co máme s objektem udělat.
Vilu jsme našli v neutěšeném stavu,
kdy v 80. letech dostala dost na frak, byla
celá necitlivě přebouraná a uzpůsobená
na zcela nepůvodní administrativní účely.
Z toho, co dnes považujeme za základ objektu,
tam nebylo prakticky nic. Procházeli jsme tedy
staré podklady a sledovali historii celé vily.
Samozřejmě jsme věděli, že tato Wiesnerova
vila byla významná, ovšem čas to úplně setřel.
Obstarali jsme podklady, půdorysy z vodáren
a archivu a pečlivě jsme je studovali. Zjistili
jsme, že původní dispozice jsou vlastně poměrně moderní, základ je dobře hierarchizovaný
a může fungovat i v současnosti. Proto jsme
přesvědčili investora, aby vilu vrátil do původního stavu a uzpůsobil ji potřebám dnešního
uživatele. Investorovi se ta myšlenka líbila. Samozřejmě jsme prováděli drobné úpravy, např.
otevření kuchyně směrem do jídelny a zapojení
do obytného patra. Kuchyně je na stejném místě a ve stejných proporcích, ovšem funguje již
jiným způsobem než dříve kuchyň se vstupem
pro služebnictvo a vchodem do sklepa. Nové
je i využití části sklepa, kde odpadla nutnost
uhelných a bramborových sklepů či rozsáhlého
technického zázemí. Ve vile jsou zakódované
dobré a moderní věci, které se dají použít i pro
tuto dobu. A co se týče té pomyslné rozmaz-

Vila Münz
lenosti, dům je vybaven technologiemi, které
odpovídají 21. století. Formálně prvorepubliková vila je prošpikována technologiemi, ovšem
je to všechno chytře schováno, aby to na první
pohled nebylo vidět.

Záměrem návrhu obnovy vily Münz nebylo
zakonzervovat stav z doby dokončení vily
v roce 1928, ale navodit situaci, která by
nastala, pokud by byla zachována kontinuita
rodinného bydlení po celou dobu její existence.

INTERIÉR VILY MÜNZ NEBYL DOCHOVANÝ A NEJSOU K DISPOZICI ANI ŽÁDNÉ
PRAMENY, KTERÉ BY HO POPISOVALY
ČI ZOBRAZOVALY. O A. WIESNEROVI JE
VŠAK ZNÁMO, ŽE BYL „VE STAVBĚ MUŽNÝ,
DŮSLEDNĚ MYŠLENKOVĚ STROHÝ A MATEMATICKY STŘÍZLIVÝ, ALE JAKO NÁBYTKÁŘ A INTERIÉRISTA PROJEVOVAL PŘÍMO
KONTRASTNÍ ZMĚKČILOST“. SNAŽILI JSTE
SE TOHO DRŽET?
Určitě ano, vycházeli jsme z toho. Zvenku je
objekt pevný, silný, uzavřený a lapidární, ale má
jasný řád. Oproti tomu vevnitř je měkčí, což se
projevuje v truhlařině, práci s materiály, se vzory a kontrasty. Základem interiéru je nábytek,
který je stále racionální, ale už je propracován.
Kresba různých dýh se řídí hierarchií míst
v domě. Vycházeli jsme z toho, co jsme měli
možnost najít buď v publikacích, nebo reálně
v jiných interiérech. Vyhledat, interpretovat,
vložit do obnovy něco svého, ale nekopírovat.
Koncept byl jednoznačný: přistupovat k rekon-

Dům byl v průběhu let zcela přestavěn, přišel
o většinu autentických prvků a o kompletní
interiér. Na počátku rekonstrukce v roce 2012
se navíc ukázalo, že stávající konstrukce je
ze statického hlediska v havarijním stavu.
Z tohoto důvodu bylo přijato rozhodnutí odstranit nesoudržné konstrukce nadzemních pater,
posílit chybějící základy a vystavět repliku domu.
Stavební část byla realizována se snahou
o maximální shodnost s původním domem
a v projektu zůstaly všechny autentické prvky,
které byly pečlivě restaurovány a osazeny
v nové stavbě na původní místo. U stavebních
prvků, které se nezachovaly ve stavbě ani ve
výkresech a na fotografiích, byly hledány analogie v jiných Wiesnerových stavbách z přibližně
stejné doby vzniku. Zdrojem inspirace pro
řešení mnoha detailů byly především vily
Stein, Stiassni, Neumark a Haas. Cílem byla
funkční obnova stejných prostor v původních
proporcích.

33