Strana 79
77
pravděpodobně neslyšel. Ale už
v pěti letech jsem věděl, kdo je to
malíř. Rád jsem si listoval knihami
o výtvarném umění, zjišťoval jsem,
že existuje sochařství a malířství.
A právě přes tato umění jsem se
dostal k architektuře. Původně
jsem chtěl být malíř nebo
teoretik umění, ale pak mi bylo
doporučeno, že pokud umím
alespoň trochu kreslit, mám jít
studovat architekturu. Tak jsem
poslechl. Jaký je ale rozdíl mezi
betonem a maltou, jsem již
také věděl z předškolních let.
KRÁTCE JSTE UČIL NA
FAKULTĚ ARCHITEKTURY.
JAKÝ JE VÁŠ POHLED NA
MLADÉ STUDENTY TOHOTO
OBORU A VAŠE O ŘADU
LET MLADŠÍ KOLEGY?
Opět jsme u toho. Jakýkoliv
kategorický pohled znamená
jediné: vyčlenit se. Myslím, že já
osobně jsem byl po škole, jak
to říct, nic moc. Všechno se to
začalo spojovat až během života.
Architekti jsou zralí hodně pozdě,
ten proces získávání zkušeností
trvá dlouho. Člověk se učí
vyhodnocovat a dělat rozhodnutí,
podle kterých ten který projekt
jede dál. Samozřejmě, asi jsme
uměli některé věci, které dnešní
absolventi neumí, a oni zase
ovládají dovednosti, které my jsme
ani nemohli ovládat – třeba různé
kreslicí techniky. Já uměl kreslit
kotýrkou, to byly ty dva nožíčky,
jak se do nich kapala tuš, a pak
jsem se naučil rotringama. Ale to
je pořád jenom a pouze technika.
NEBUDEME SI NIC NAMLOUVAT,
DNES JSTE JAKO ARCHITEKT
V JINÉ POZICI NEŽ V DOBĚ,
KDY JSTE ZAČÍNAL.
NĚKDE JSEM ČETL, ŽE
NYNÍ UŽ NEMUSÍTE DĚLAT
KOMPROMISY A MŮŽETE
TVRDĚ UPLATŇOVAT SVOJE
VIZE. NECHCI, ABY TO
VYZNĚLO NĚJAK ZLE, ALE
VYUŽÍVÁTE SVÉ POZICE
CENAMI OVĚNČENÉHO
ARCHITEKTA?
Pořád je to stejné. Dokonce když
mám někdy pocit, že lidé okolo
mají obavu z nějaké té kvazi
autority, tak se snažím stáhnout.
Mě tato silová pozice nebaví, ale
to neznamená, že nejsem tvrdý. To
jsem. A dost. Ovšem to už musím
být přesvědčený, že neuhnout ani
o milimetr je správné. To se netýká
kupříkladu toho, jestli nějaké třeba
okenní profily budou tenké nebo
tlusté. V těchto kategoriích bývají
viděny architektonické výhry či
prohry. Dovedu dělat kompromisy.
Stále přemýšlím o tom, co když
to je špatně, dovedu prostě své
názory přehodnotit. Zaťatý jsem
Multifunkční aula Gong, DOV Ostrava, foto Tomáš Souček
Kostel Nejsvětějšího Srdce
Páně, Praha-Vinohrady,
nová úprava liturgického
prostoru, oltář,
foto Petr Neubert