INTERVIEW

bloků a oblastí. Čím jsem starší,
tím víc začínám podléhat dojmu,
že je to právě naopak. Založili jsme
kancelář v Moskvě, v Hongkongu,
v Dubaji a v Londýně v období
mezinárodní expanze, a kdybychom
pokračovali, byli bychom nejspíš
zase úspěšní. Ale kořeny máme tam,
kde vyrůstáme. Ať už si to přiznáme,
nebo ne. Pro mne je v mé současné
práci stále významnější detailní
znalost kontextu, ve kterém se jako
architekt pohybuji a potřebuji ho
perfektně znát. Z tohoto hlediska je
práce v mezinárodním měřítku velice
problematická.
DALŠÍ DŮLEŽITOU POSTAVOU
VE VAŠEM ŽIVOTĚ JE VINCENT
MARANI. JAK VÁS OVLIVNILA
SPOLUPRÁCE S NÍM?
Po vysoké škole jsem začal sám
od píky a měl jsem několik málo
kolegů, spolupracovníků a později
zaměstnanců. Když pak kancelář
narostla na středně velkou firmu,
začalo být těžké to celé táhnout.
Dostali jsme velké projekty,
např. administrativní centrum na
Chodově The Park pro amerického
klienta – 200 tisíc metrů
čtverečních kancelářských ploch,
což v porevoluční době nikdo
v Praze nepostavil. Dělat dvacet

39

JAKUB CIGLER

malých projektů je jiné než tento
jeden megalomanský. Oslovili
jsme právě Vincenta Maraniho,
který tehdy dokončoval v Berlíně
jakožto zaměstnanec Helmuta
Jahna projekt Sony Center. Využili
jsme jeho zkušenosti z tohoto
i z dalších velkých projektů v rámci
společné kanceláře Cigler Marani
Architects.
S ČÍM JSTE DO PARTNERSTVÍ
S MARANIM ŠEL?
Věděli jsme vzájemně o svých
kvalitách a zkušenostech.
Architektura není jen tvůrčí činnost
na estetické stránce objektu.
Snažíme se koordinovat všechny
profese, které na projektu participují
tak, abychom se dobrali kvalitního
výsledku. Právě v tomto jsme se
s Vincentem v prvních letech skvěle
doplňovali a vytvořili funkční mix
stavařiny a architektury.
KDY DO REALIZACE VELKÉHO
PROJEKTU VSTUPUJE TA
TVRDÁ A NEÚPROSNÁ
EKONOMIKA? NEBO SNAD
O TOMTO ASPEKTU MUSÍTE
UVAŽOVAT OD ZAČÁTKU?
INVESTOR ČASTO V ČESKÉM
KONTEXTU TVRDÍ, ŽE JDE
O KRÁSNÝ NÁVRH, ALE

NÁVRATNOST REALIZACE
JE PŘÍLIŠ DLOUHÁ.
Každý projekt musí pevně stát
na třech bodech. Estetické
kvalitě architektonického návrhu,
profesionálním technickém řešení
a feasibilitě. Tyto tři body musí
architekt s investorem ruku v ruce
a ve vzájemné důvěře zpracovávat
počínaje studií, přes všechny fáze
projekční i realizační. Pokud jakýkoliv
bod pokulhává za ostatními, tak je
výsledek odsouzen k neúspěchu. Zní
to hodně jednoduše, ale uvědomuje
si to málokdo.
JAK VNÍMÁTE SOUZNĚNÍ
EXTERIÉRU A INTERIÉRU
BUDOVY? MAJÍ BÝT
V HARMONII, NEBO JDE
O DVĚ POTENCIÁLNĚ
ODDĚLENÉ DISCIPLÍNY?
KAŽDÝ ARCHITEKT NA TO
MÁ TROCHU JINÝ POHLED.
Když jsme kdysi řešili projekt
The Park na Chodově, tak jsem
si uvědomil, že prázdný prostor
mezi domy je snad ještě důležitější
než budovy samy. Velice mne
baví řešit uspořádání uvnitř domu
a velice mne rovněž baví zabývat
se návrhem vzhledu každého námi
navrhovaného domu. Je ale důležité
si uvědomit, že drtivá většina lidí,

kteří kolem domu projdou, jej
neužívají, ale užívají právě jeho
exteriér. Dům formuje veřejný
prostor, a proto je práce architekta
tak zásadním způsobem závažná. On
totiž takto významně určuje kvalitu
města.
ŽIJETE NA MALÉ STRANĚ
S JEJÍMI SEMKNUTÝMI
ULIČKAMI A INTIMNÍM
PROSTŘEDÍM. DŘÍVE JSTE
NAVRHOVAL MIMO JINÉ
V RUSKU S JEHO ŠIRÝMI LÁNY
A NEKONČÍCÍM PROSTOREM.
LIŠÍ SE VNÍMÁNÍ PROSTORU
V RUSKU A U NÁS?
Náš tamní velký projekt byl umístěn
do neutěšeného prostoru mezi
autostrádami. Nicméně v prestižní
části Nové Moskvy. Jde o obchodní
a administrativní monstrum, avšak
v kvalitě nejvyššího evropského
standardu. Pokud jako architekt
navrhuji projekt do nehostinného
prostředí, je nutné v rámci
konceptu vytvořit vlastní svébytný
prostor, jehož kvalitu mám pod
kontrolou. Protože v Moskvě
vládne kontinentální počasí bez
jara a podzimu – střídá se horké
léto a ledová zima – vložili jsme
do tohoto administrativního bloku
obchodní pasáž a na její střeše park