41

I přesto si myslím, že radnice měst
by měly být přísnější a restriktivnější
při nastavování pravidel pro vjezd
a parkování podobně jako ve
městech západní Evropy. Například
úprava na Smetanově nábřeží je
bouře ve sklenici vody. Takovéto
úpravy by měly být v dnešní době
samozřejmostí a ne předmětem
vášnivých sporů. Je za tím
nedostatek povědomí o tom, kam
svět směřuje. Doporučuji všem při
cestování, až to bude zase možné,
aby se koukali kolem sebe, jak se
mění zahraniční metropole.
A Z PRAHY NA SKOK DO BRNA.
JAK VNÍMÁTE TOTO MĚSTO
PO URBANISTICKÉ STRÁNCE,
POMINEME-LI ZLATOU ÉRU
FUNKCIONALISMU? MŮŽEME
SE ZDE SNAD TĚŠIT NA
NĚJAKÝ VÁŠ PROJEKT?
Plánoval jsem tam postavit něco už
dříve, ale bohužel se to nepodařilo.
Říká se potutelně, že brněnští architekti
nemají rádi Pražáky, ale přitom rádi
jezdí stavět do Prahy. Ale to je jen
takový vtípek na okraj. Brno se v mých
očích za poslední dobu neskutečně
proměnilo. V 90. letech budilo ponurý,
až polomrtvý dojem. Nyní naopak
nabízí daleko autentičtější život než
Praha. Praha má své turisty, Brno svou
identitu, své obyvatele, nejen ty stálé,
ale i studenty. Ať se Brno změnilo
vědomě osvícenými primátory, nebo
samovolně, změnilo se v město,
ve kterém si dokážu představit své
bydlení.

ARCHITEKTI ČASTO VYSLOVUJÍ
UZNÁNÍ ARCHITEKTOVI MĚSTA
BRNA MICHALU SEDLÁČKOVI.
S tou chválou naprosto souhlasím.
Je skvělé, že se člověk s bohatou
zahraniční zkušeností vrátil do
svého města na takový důležitý
post. Regenerace Brna byla ovšem
nastartována už dříve. Navíc z pozice
hlavního architekta například
neovlivníte vznik nové vysoké školy
s 5 tisíci studenty a hipsterskými
kavárničkami a nočními bary.
MUSÍM SE ZEPTAT TAKÉ NA
VAŠE KLÍČOVÉ ANGAŽMÁ
V ČESKÉ RADĚ PRO ŠETRNÉ
BUDOVY. NELZE SI NEVŠIMNOUT
VÝRAZNÉ ENVIRONMENTÁLNÍ
LINKY V POJETÍ VAŠEHO
ŽIVOTA A FILOZOFIE PRÁCE.
JAKÝ JE TREND V TÉTO
BOHULIBÉ OBLASTI?
S Vincentem Maranim jsme patřili
k zakládajícím členům CGBC, ale
mám pocit, že ambice této rady
není v dnešní době dostatečná.
Automobilový průmysl investuje
astronomické částky do šetrnějších
aut a environmentálních postupů.
Ve stavebnictví se jede pořád
postaru s minimem inovací
z environmentálního pohledu. Občas
se vestaví solární panely, stojany na
kola nebo šetrnější klimatizace a hned
dostanete platinovou známku za
šetrnost. Budova ovšem spotřebuje
téměř stejný objem energie jako před
lety. Pokouším se vytvořit iniciativu,
která půjde podobným směrem

jako ta v automobilovém průmyslu.
Objemné prosklené budovy
s velkokapacitním chlazením zahřívají
okolí a topíme takříkajíc pánu bohu
do oken. Je potřeba vytvořit celý nový
systém práce s energií, ne jen vyměnit
dílčí prvky. Je to ale otázka změn
i stavebních a hygienických norem,
a to není vůbec jednoduchý úkol. Je
třeba co nejdřív tyto přežité koncepce
radikálně změnit, to je apel, který
z naší iniciativy můžete slyšet.
Společně se Skanskou pracujeme na
modelu ekologicky šetrné budovy
s dřevěnou konstrukcí. Vypadá to
nadějně. Aktuálně také chystáme

Hongkongu a zpět
do

Výlety pana Ciglera z Malé Strany

zajímavou publikaci o používání
dřeva v architektuře. Chceme
přijít na to, kde všude a jak lze
v architektuře dřevo vhodně použít.
Oproti betonu, oceli a hliníku jde
o přirozeně obnovitelný materiální
zdroj. Chceme tento materiál
zapracovat do současné architektury
nejen rezidenční, ale i administrativní.
Budoucnost vidím v nalezení
rovnováhy mezi zdroji a spotřebou.
Architekti svojí každodenní prací
ovlivňují tuto rovnováhu, aniž si to
často uvědomují, a v tomto ohledu
se musíme ke své práci stavět
zodpovědněji než doposud.

DOC. ING. ARCH. JAKUB CIGLER
(*1962)
Absolvoval v roce 1987 Fakultu
architektury ČVUT v Praze a během
svého pětadvacetiletého působení
v oboru spolupracoval na různých
projektech s řadou významných
společností. Již před revolucí
v roce 1989 působil v Londýně
v legendárním architektonickém
studiu Future Systems Jana
Kaplického. V roce 1990 založil
v Praze Studio Jakub Cigler, od
roku 2002 stojí v čele kanceláře
Jakub Cigler Architekti. Mezi jeho

významné tuzemské realizace se
řadí The Park na pražském Chodově,
sídlo rádia Svobodná Evropa
v Praze 10, objekty Florentinum,
Quadrio nebo Aviatica. Proslavil
se také v zahraničí – je autorem
ComCity v Moskvě, Sofia Airport
Center v Bulharsku či ceněného
Digital Parku II & III v Bratislavě.
Dnes je považován za architekta
vybaveného hodnotnými znalostmi
v architektonickém oboru.