O URBANISMU V BRNĚ
Každé město se potýká s problémem udržet svoji
infrastrukturu a tím i kvalitu veřejných prostor.
I když se v Brně za poslední roky podařilo změnit
spoustu míst v kvalitní městské prostory, stále je to
jeden z jeho největších problémů. Počínaje například způsobem, jak se v Brně parkuje – auta stojí
na chodnících, travnatých plochách i v parcích,
přijde mi to šílené. KAM (Kancelář architekta města, pozn. red.) čeká v tomto ohledu velmi složitý
úkol, a to řešit způsob parkování ve městě.
Brno má bohužel více kostlivců ve skříni, kteří
vznikli v bývalých územních plánech a dnes jsou
již přežité. Většinou se jedná o budovatelské plány
velkých bulvárů právě v jižní části města, přesun
nádraží a podobné úvahy, které dle mého názoru
potřebují výrazně přehodnotit. Naopak chybí základní vize a strategie nového uvažování o městě.
Také proto je velkou výzvou pro Brno nový územní
plán. V celé řadě měst územní plánování prodělává velkou renesanci a hledají se nové metody, jak
spravovat města efektivně. Neměli bychom nikdy
připustit, aby město bylo podřízeno územnímu
plánu, vždy by územní plán měl být nástrojem pro
kvalitní správu města. V současné době tomu tak
není, současný územní plán dokonce brání v rozvoji města, jeho pořizování je zdlouhavé, je příliš
podrobný a nepřehledný. Praha a Brno by měly
hrát klíčovou úlohu v tom, kudy by se územní
plánování mělo v Česku ubírat, a sama jsem velice
zvědavá na to, jakou roli v tom zaujme zmiňovaná
Kancelář architekta města Brna.
O PARADOXU DOBY
Památková péče, stejně jako každá jiná instituce,
potřebuje vývoj, aby neustrnula na jednom místě.
Měla by mít na starosti i to, aby staré objekty žily
a nechátraly. Nepochopení této úlohy a strnulost
často brzdí vývoj a změnu staveb, které to velmi
potřebují, aby mohly dál žít a být využívány.
Z vídeňského prostředí nemohu opomenout nové
střešní nástavby, které jdou vidět na každé ulici.
Najdou se i skvělé případy změny využití starých
objektů, které mě vždy hodně fascinovaly a fascinují. Strašná škoda, že setrvačností některých
investorů padly krásné objekty továren – a přitom
se jednalo o tak flexibilní budovy, které jsou dnes
navíc extrémně vyhledávané a často je jejich
atmosféra napodobována a replikována uměle.
Je to dnešní paradox, jehož jsme svědky i v Brně,
viz zbouraný areál Vlněny a diskutovaný odsun
nádraží, s nímž nesouhlasím.

URBAN PARK SQUARE – MODERNÍ KULTURNÍ
A REKREAČNÍ PLOCHA PRO BRŇANY
CONSEQUENCE FORMA, VIZUALIZACE MOARE

36

O BRNĚNSKÉM HLAVNÍM NÁDRAŽÍ
Brno si nikdy nemůže myslet, že odsun nádraží
něco zlepší. Vznikne tak akorát nové, lehce zaměnitelné, korporátní byznys a komerční centrum někde za městem a bude trvat velmi dlouho, než se
celý organismus města vzpamatuje a přizpůsobí,
tedy jestli vůbec. Pro mě je přirozenější využít potenciálu a modernizovat nádraží v centru, které je
velmi podstatné pro pěší osu hlavní nádraží-Česká.
Je to takové brněnské specifikum a zároveň dřímající potenciál. Celá ekonomika historického centra,
tedy výstavní skříně města, je velice důležitá, ale
i křehká a závislá právě na páteřní pěší komunikaci
mezi dvěma dopravními uzly.
Pokud by se moderně a především nadčasově realizovala rekonstrukce přednádražního prostoru,
většina lidí nemá problém s nádražím v centru –
v diskuzích lidé nadávají především
na toto místo. Prostor před nádražím je dnes pře-

plněn a musíme si vybrat. Za mne tam rozhodně
nepatří osobní automobilová doprava. Podobnou
volbu udělali na známé Mariahilferstrasse
v centru Vídně, kde denně procházelo kolem
100 000 chodců a projíždělo 60 000 aut. Chodci
se mačkali na chodnících a vznikal nepříjemný
a nepřehledný chumel lidí, nápadně podobná
čísla a situace jako v Brně. Rozhodli se dát přednost chodcům a veřejné dopravě, auta zde mají
omezený vjezd, nebo úplný zákaz. Vídeň společně s landscape architekty vytvořila tzv. sdílený
prostor, pro který je typické, že zde není striktně
vymezeno, kde je chodník a kde je cesta. Jsou
zvýrazněny pouze pruhy pro MHD. Krásná dlažba
a stromy dávají vzniknout malebnému městskému
prostředí. Bulvár plný restaurací, života, veřejného
mobiliáře a kulturních akcí. Podobné změny byly
provedeny ve více městech a myslím, že Brno by
se mohlo inspirovat.

Neměli bychom
nikdy připustit, aby
město bylo podřízeno
územnímu plánu,
vždy by územní plán
měl být nástrojem
pro kvalitní správu
města.