41
I SOUČASNÉHO PREMIÉRA.
Samotné nádraží bude stát přibližně
20 miliard korun. Není to levné. Ale
když se staví nádraží nebo letiště, je
to z hlediska rozvoje města a státu
nezbytná investice. Celková částka
projektu je 44 miliard korun a týká
se celého brněnského železničního
uzlu. Není to jenom nádraží a jeho
přesun, ale také investice do nových
tratí, výstavba lokálních nádraží
a rekonstrukce stávajících nádraží
Židenice a Černovice.

1924 bylo nádraží u řeky. Všichni
hlavní architekti města Brna chtěli
nádraží tady. Ke stavbě nového
nádraží u řeky mělo dojít už dávno.
Vždy ale do rozhodnutí něco přišlo
– hospodářská meziválečná krize,
druhá světová válka, pak po válce
nebyly peníze, rok 1968. Nakonec
to zlé je pro Brno přeci jen v něčem
dobré. Kdyby se nádraží přesunulo
k řece v sedmdesátých letech,
dopadlo by možná jako autobusové
nádraží Zvonařka. Kdoví jak by se
„divoká devadesátá“ podepsala
na nové čtvrti. V současnosti je
urbanismus a tvorba města na úplně
jiné úrovni. Je nakonec šťastná
souhra, že se nádraží a nová čtvrť
budou stavět až teď.
JAKÉ EXISTUJÍ ARGUMENTY
PRO VARIANTU ŘEKA?
Je to jednoznačně nejlepší řešení
pro město. Když vyšla studie
proveditelnosti, KAM dostala za
úkol připravit pro zastupitele Brna
odborný názor, kterým se mohou,
ale nemusí řídit. Dostali jsme 1300
stránek textů a výkresů a sestavili
jsme dvanáctičlenný tým urbanistů,
dopravních inženýrů, ekonomů,
právníků a sociálních geografů.
Rozdělili jsme si úkoly a dva měsíce
připravovali podrobnou analýzu.
Dopředu jsme nevěděli, jak naše
analýza dopadne. Měli jsme
pochybnosti především v oblasti
dopravy. Nakonec se všech dvanáct
odborníků, kteří se na analýze
podíleli, shodlo, že nejlepším
řešením je varianta u řeky. Ano, má
nějaká rizika, ale ve srovnání s těmi
ostatními vychází nejlépe. Z hlediska
odborného je to jednoznačné
řešení.
A PŘESTO SE ZVEDLA
VELKÁ VLNA KRITIKY.
Ten důvod, proč poloha nádraží od
roku 2002 vyvolává tolik emocí, je
hlavně politický. Nás se to nedotýká,

tedy trochu ano. Byli jsme napadáni
ze všech stran, ale myslím si, že
jsme naše stanovisko jednoznačně
z hlediska profesního obhájili.
I laické veřejnosti jsme v rámci naší
road show „KAM jede k VÁM“ byli
schopni zodpovědět jakoukoliv
otázku. Naše argumenty jsou natolik
přesvědčivé, že jsme byli schopni
na svou stranu dostat sedm Brňanů
z deseti.
NEMYSLÍTE, ŽE SE PROBLÉM
„NÁDRAŽÍ“ NETÝKÁ
I OBYVATEL OKOLNÍCH
AGLOMERACÍ? NEMĚLI SE DO
REFERENDA ZAPOJIT I ONI?
Nemyslím si to. Nádraží nefunguje
jen z hlediska dopravního, ale má
obrovský dopad na město. Jistě,
má to vliv na ty, co dojíždí, ale je na
nás, jestli upřednostníme dojíždějící
nebo jestli se rozhodneme podle
toho, co je nejlepší především
z hlediska rozvoje města. Také
jezdím do Prahy pravidelně vlakem,
ale nikdy by mě nenapadlo říkat jim,
kde mají mít svoje nádraží.
MÁM TOMU ROZUMĚT
TAK, ŽE TI PŘESPOLNÍ NA
NOVÝCH TRATÍCH BUDOU
TAKŘÍKAJÍC TRATIT?
Nové nádraží ve srovnání s tím
současným zkrátí čas všem
cestujícím, jinak by se ani nemohlo
stavět. Studie proveditelnosti je
velmi detailní. Aby byl tak velký
projekt schválen, musí být ziskový.
To znamená, že se spočítá, kolik
minut se ušetří na každé jízdě,
a vynásobí se to třiceti roky a zjišťuje
se, co se uspoří. Úspora musí
vyjít alespoň 6 %, aby byl projekt
financovatelný. Že se cesta lidem
zkrátí, vyšlo jak v případě nádraží
pod Petrovem, tak i nádraží u řeky.
NOVÉ NÁDRAŽÍ MÁ STÁT
40 MILIARD KORUN, TATO
ČÁSTKA PŘEKVAPILA

DO LEDNA 2020 BUDE
V PODSTATĚ UZAVŘENO
STÁVAJÍCÍ NÁDRAŽÍ. NENÍ
VYHAZOVÁNÍM PENĚZ
REKONSTRUOVAT NĚCO, CO
NEBUDE ZA PÁR LET SLOUŽIT?
Opravy jsou nutné, protože
současné nádraží je po technické
stránce ve špatném stavu. Dlouho
se do něj neinvestovalo a musí ještě
pár let vydržet. Nové nádraží bude
stát za dvanáct až patnáct let, do té
doby musí stávající fungovat.
JAKÁ BUDOUCNOST TEDY
ČEKÁ NÁDRAŽÍ V CENTRU?
Je to památka, stejně jako Malá
Amerika a hlavní pošta. Máme

Park na místě stávajícího kolejiště, Sdružení
Koleček -Jura, architekti Lausanne - Brno

nápady na budoucí náplň, ale zatím
ještě neproběhla široká diskuze
o novém využití těchto staveb.
A CO SLAVNÉ BRNĚNSKÉ
METRO? JE TO VŮBEC
REÁLNĚ UCHOPITELNÉ
TÉMA NEBO JEN SCI-FI?
Severojižní kolejový diametr je
dobrá myšlenka. Ovšem musíme
se podívat na umění možného.
Kolik investic Brno vlastně unese?
A existují vůbec v Brně nebo i v této
zemi takové stavební kapacity?
Samozřejmě bychom byli pro,
ale nové nádraží se obejde bez
brněnského „metra“. Jsou věci, které
mají přednost.