76

Detail původní fotografie Rudolfa de Sandalo. Vlevo od
onyxové stěny je na linoleu malý tmavý obdélník: podlahová
zásuvka, což v roce 1930 byla ještě rarita. Zásuvek v hlavním
obytném prostoru bylo několik, nedochovala se však ani
jedna, dokonce o jejich existenci nikdo nevěděl.
Jako vzor pro rekonstrukci posloužila tato dochovaná zásuvka
v interiéru Památníku Tomáše Bati ve Zlíně postaveného
podle návrhu architekta F. L. Gahury v roce 1933.

v měřítku 1:1 a podle toho vyráběli.
Na subdodávkách pracovalo mnoho
firem z několika zemí světa. Rámy
na židle Tugendhat a Barcelona se
kupříkladu vyráběly v New Yorku,
vše se ale sestavovalo v Brně. Někdy
však k různým objevům stačilo
podrobně prostudovat původní
Sandalovy fotografie – například,
že jedno z křesel Tugendhat nebylo
lesklé, ale natřené barvou, nebo
že před onyxovou stěnou byly
v podlaze elektrické zásuvky, které
nebyly ani v projektu, a tak dále.
Proč si toho nikdo nevšiml dřív?
Myslím, že pracovali s reprodukcemi
těchto fotek, na kterých už řada
detailů není vidět. Výsledný interiér
myslím zaslouženě sklidil uznání řady
zahraničních odborníků.

JAKÝ BYL OSUD PŮVODNÍHO
VYBAVENÍ VILY?
V roce 1938 si rodina odvezla dva
stěhovací vozy do Švýcarska. Pár
věcí zůstalo v Brně. V říjnu 1945 se
ve vile konala taková dražba, kde
se rozprodávalo to, co tehdy zbylo.
Takto se prodal například bufet.
Rodina Tugendhatových odjela
ještě během války do Venezuely
a pak opět zpět do Evropy. Část
nábytku zůstala v Caracasu, odtud
putovaly některé kousky do Muzea
moderního umění v New Yorku. Jsou
tam dvě křesla Tugendhat, ale jsou
nově polstrovaná, přechromovaná.
Židle Brno se někde cestou
poztrácely, jako model jsme použili
židli z bytu Philipa Johnsona ze
stejné série.

EVIDENTNĚ SE VÁŠ
ZÁMĚR BÝT DŮSLEDNÝ
I V INTERIÉRU PODAŘIL.
Až na koberce. Bohužel.

ŽIDLE BRNO?
Tu navrhl Mies k jídelnímu stolu.
Původně používal židle typu MR,
pružící židle, které se nedaly dobře
zasunout ke stolu. Samozřejmě, židle
Brno se jí začalo říkat až později,
původně to byla prostě jídelní
židle. Hodně ji zpopularizoval Philip
Johnson, který jimi roku 1959 vybavil
velmi módní restauraci Four Seasons
v New Yorku. Když jsem tam byl, tak
byl vrchní překvapený, že Brno je
také název města, myslel, že to je
prostě jen jméno té židle.

COPAK?
Dělal jsem pochopitelně i průzkumy
koberců – například ten nejvíce
viditelný před onyxovou stěnou
tkala jistá Alen Müller-Hellwig, která
spolupracovala s Miesem také na
barcelonském pavilonu. Našel jsem
vzorky, které si s Miesem vyměňovali,
aby si odsouhlasili barevnost.
Koberec, který ležel před onyxovou
stěnou, by se dal dnes vyrobit na
základě těchto vzorků. Dokonce jsem
našel v Německu paní, která to umí
a vlastní původní stav… ale nakonec
to město neobjednalo.

ODPUSŤTE, ALE PŘIJDE
MI, ŽE O VILE TUGENDHAT
SNAD MUSELO BÝT
ŘEČENO A NAPSÁNO UŽ
ÚPLNĚ VŠECHNO.

Pořád je co zkoumat a objevovat. Je
to jako dobrá literatura nebo skvělé
umělecké dílo, které se dá analyzovat
a zkoumat z různých pohledů. Já se
snažím dívat na architekturu v širším
kontextu. Nemůže být úplně vnímána
izolovaně, odtrženě od života, od té
doby a prostředí.
VÍTE, STEJNĚ BY MĚ
ZAJÍMALO, ČÍM PODLE VÁS BYL
BRNĚNSKÝ FUNKCIONALISMUS
TAK VÝJIMEČNÝ.
Město v té době fandilo moderní

výstavbě, a to i v historickém
centru. Vznikla spousta staveb –
soukromých i financovaných městem
– školy, lázně, kostely. Bylo tady
taky hodně kvalitních architektů.
Funkcionalismus přicházel do
módy, objevovaly se fotografie
v lifestylových časopisech, v Brně
například v magazínu Salon nebo
Měsíc. Lidé zkrátka chtěli žít tak jako
ti lidé z obrázků.
ALE STEJNÉ TRENDY SNAD
PROBÍHALY VE VŠECH

Původní křeslo Tugendhat v depozitáři
MoMA v New Yorku. Pro výrobu replik bylo
nezbytné přeměřit všechny detaily. MoMA
má také ve sbírkách soubor zhruba 430
výkresů k projektu brněnské vily, některé
z nich provedené v měřítku 1:1. Návrhy
interiérů v rámci tohoto konvolutu tvoří cca
40 výkresů.