66

Kostel sv. Václava
v Sazovicích vypadá v
noci trochu jako vosková
svíčka.

znamená velký rozptyl azimutu.
Když stínil kopec, tak jej o kousek
pootočili. Průměr je nicméně
osmdesát stupňů. Ale od období
baroka se situace mění. Města jsou
zastavěna domy, místa je čím dál
tím méně. Vezměte si, že medián
velikosti kostela je cirka 800 metrů
zastavěné plochy. Od tisíce metrů
mluvíme o velkých kostelech.
UŽ NÁS NENAPÍNEJTE
A POVĚZTE, JAK JE TO
S TĚMI KOSTELY V BRNĚ.
MJŠ: Předně, území farnosti není
totéž co katastr městské části.
Právě na rozmezí, kde nesedí
katastr a farnost, vzniká problém.
V některých městských částech je
devět kostelů, v některých žádný.
V rámci analýzy dynamických
dat reflektujeme docházkové

brownfieldů. Když to řeknu
akademicky, hledáme problémy
v hmotné struktuře toho sakrálna.
V rámci toho analyzujeme statická
i dynamická data. Ve výzkumu se sice
soustředíme na oblast Moravy, ale už
i tak můžeme začít zobecňovat.

v kostce shrnout naši metodiku.

VŠ: Všechno začalo tak, že Marek
chtěl zmapovat oblasti s chybějícími
kostely.

MJŠ: Tak to je názorná ukázka naší
spolupráce.

MJŠ: V Brně jsme našli hned několik
míst, kde kostel chybí. V Ostravě,
kde jsme prováděli rozsáhlou
analýzu, to bylo složitější. Tam je
snazší najít kostel, který je zbytečný,
a hledá se, co s ním, aby se nemusel
v budoucnu zbořit.
TO SNAD NE.
MJŠ: Souvisí to s tím, že do
Brna se lidé stěhují a z Ostravy
se odstěhovávají. V ní jsme se
soustředili na městskou část
Kunčičky. Tato za první republiky
výstavní čtvrť je dneska ghetto.
Polovinu tamních obyvatel tvoří
romská komunita. Okolo jsou hutě,
haldy, fabriky, je tam řeka, kus
dálnice, v podstatě se tam pěšky
velmi složitě dostává. V Kunčičkách
jsme nezjistili absenci kostela, ale
obrovskou potřebu komunitního
centra. Obecně po celé Ostravě
jsme identifikovali řadu míst, kde
komunitní centra chybí.
A V BRNĚ PRO ZMĚNU
CHYBÍ KOSTELY.
MJŠ: Je několik lokalit, městských
částí, kde nejsou. Zkusím vám

Marek Jan Štěpán si v nepozorované
chvíli přisune šálek čaje autora
tohoto interview
VŠ: To je tady pána, Marku.

….
MJŠ: V brněnském děkanátu,
správním celku jednotlivých
brněnských farností, jsme nejprve
bádali, kde a v jakých epochách
vznikaly kostely. V historii se stavěly
u brodu řeky, na náslunném místě
a na kopci, většinou na těchto třech
místech. Dále nás zajímá časová
osa. V Brně a okolí mapujeme
první kostely kolem roku 700
a registrujeme v čase i hluchá místa
– za husitů, v období josefínských
reforem a za komunismu. Jednou
z kapitol naší studie jsou i zániky
kostelů. Tato data máme pro více
měst a lze z nich vyčíst nejen vývoj
sakrální architektury na našem
území, ale i vývoj konkrétního města.
Postihujeme i taková témata, jako
je orientace kostelů ke světovým
stranám.
MYSLEL JSEM, ŽE VĚTŠINA JE
ORIENTOVANÁ NA VÝCHOD.
MJŠ: U většiny to platí. Z východu
se totiž očekává druhý příchod
Krista. Proto v kostele stáli všichni
čelem k východu a oknem na ně
dopadaly paprsky vycházejícího
slunce. Ovšem východní orientace

vzdálenosti obyvatel k nejbližšímu
kostelu, počet obyvatel, podíl
věřících a nevěřících, hustotu
osídlení, demografickou strukturu,
tedy kde bydlí lidé starší,
mladší. Největší podíl seniorů
je v Žabovřeskách, Obřanech,
v Řečkovicích, tedy úhledných
částech města. Největší hustota
osídlení pak v Novém Lískovci,
Židenicích a Vinohradech. Nejvíce
mladých lidí žije v Útěchově.
Nedívejte se na mě tak. Také jsem
byl překvapen.
VŠ: Na základě sběru dynamických
dat vyplynulo, že kostely chybí
v Líšni, kde se o tom poměrně dost
nahlas uvažuje, v Kohoutovicích,
které mají velký potenciál, Bystrci
a velmi lidnatých Vinohradech
s Novým Lískovcem.