Strana 66
64
INTERVIEW
URBANISMUS
OLEG HAMAN
ODTUD UŽ BYL JEN
KRŮČEK K OCEŇOVANÉ
STUDII REGULACE
VÝŠKOVÝCH STAVEB NA
VYBRANÝCH ROZVOJOVÝCH
LOKALITÁCH PRAHY…
Pod tlakem UNESCO bylo třeba
vytvořit nástroje pro výškovou
regulaci Prahy. Klientem byl
dnešní IPR. Zpočátku jsme
vůbec nevěděli, jak to uchopit.
Pomohl nám digitální 3D
model Prahy. Ten nám umožnil
pracovat s průměrnou výškou
a dělat vizuální analýzy.
KTERÉ OBLASTI JSTE
VLASTNĚ ZKOUMALI?
Podle územního plánu, který tehdy
platil, se jednalo o posouzení
velkých rozvojových území. Třeba
Bubny. K tomu jsme si sami
přidali centra vnějšího osídlení
- například vesnice kolem Prahy.
Prahy. Pracovali jsme s průměrnou
výškou, odbourali jsme 5 %
nejnižších a nejvyšších budov
a určili průměrnou statistickou
výšku římsy. Co bylo výše než
jeden metr nad tuto římsu, to
byl nadlimitní stav. Všechny
nadlimitní stavby jsme označili
červenou barvou. Klub za starou
Prahu i památkáři byli překvapeni!
Výšková stavba je totiž i katedrála,
všechny paláce, všechny domy
kolem Příkopů, tam, kde byly
hradby… Muzeum je výšková
budova. Na tom jsme dokazovali,
že výška té které budovy je
otázkou prestiže a postavení, což
je navíc pro stověžatou Prahu
charakteristické. Zkrátka, investor
chtěl vždy mít nejvyšší dům. Na
tom není nic špatného. Ale stavby
se musí dávat do správných
urbanistických pozic a nesmí
negativně ovlivnit památky
Kašna, Hradec Králové, 2001
Konsorcium CASUA jsme
s Alešem Poděbradem založili
1. 7. 1990, de iure jako společnost
s ručením omezeným jsme ale
vznikli až 27. 12. 1991. Nutno
podotknout, a tím se vracím
ke vztahu architekt - stavař, že
kolega je stavební inženýr.
VE VAŠEM PROFESNÍM
CURRICULUM VITAE JE
ZLATÝM PÍSMEM NAPSÁNA
CELÁ ŘADA ÚSPĚŠNÝCH
URBANISTICKÝCH PROJEKTŮ.
TO, PŘEDPOKLÁDÁM,
NENÍ DÍLEM NÁHODY.
Odjakživa mě zajímalo město.
Už ve škole: místo odpolední
družiny jsem tajně odjel tramvají
na Malou Stranu a procházel
se. Když jsem se po prvních
třech letech na FA ČVUT musel
rozhodnout pro specializaci, tak
zvítězila stavba měst – urbanismus.
Dostal jsem tehdy radu, studovat
u profesora Jindřicha Kriseho,
hvězdy evropského formátu.
Krise byl renesanční člověk,
miloval Prahu a mimo jiné kreslil
i domy. Říkal mi: „Jestli chcete,
mladý muži, dělat architekturu,
tak se dobře ožeňte.” Dnes vím,
že tím myslel, abych mohl být
nezávislý při své tvorbě. Ale
vážně, Krise byl neuvěřitelný,
znal se se spoustou význačných
lidí. Během studií v Berlíně
spolupracoval před válkou třeba
i s Albertem Speerem. Kriseho
uznával i Prager, a to bylo co říct.
PROČ?
U přijímacího pohovoru mi
Prager důrazně naznačil, že on
urbanismus neuznává. Pamatuji
si, jak u toho mlátil rukou do
stolu a za ním přitom visela
mapa funkčního využití Smíchova
v barevných plochách v měřítku
1:2000. Jinými slovy jeho
urbanistický plán. Nezbývalo
mi než mlčet a čekat. Když jsem
se pak zmínil, že jsem studoval
u profesora Kriseho, zklidnil
se. Oni dva se totiž potkávali
často při procházkách, při
venčení Pragerových psů.
VÁŠ PRVNÍ PROJEKT V RÁMCI
KANCELÁŘE CASUA MĚL
PŘESAH DO URBANISMU?
Mě vždy zajímaly sestavy domů.
Naším prvním větším počinem
byl obytný soubor Vinice: 6,5
hektarů, jinými slovy hodně domů.
Nebyl tam územní plán. Museli
jsme to rozkreslit, stabilizovat
a projednat územní plán. Od první
čárky do poslední kolaudace vše
trvalo sedm let, což je z dnešního
pohledu opravdu rekord.
Představte si, že na vydané územní
rozhodnutí se nikdo neodvolal!
A to součástí projektu Vinice byly
i dva jedenadvacetipatrové domy.
Rezidence Křemencova, Praha 1, 2016
Vizuálně za pomoci SWOT analýzy
jsme zkoumali ve 3D modelu
Prahy, co by se stalo, kdyby se tam
něco výškového postavilo. Tuto
studii pak UNESCO zhodnotilo
jako příklad hodný následování.
Dokonce i Klub za starou Prahu
byl s naším přístupem spokojen.
ZKUSÍTE NÁM VÁŠ PŘÍSTUP
ALESPOŇ TROCHU PŘIBLÍŽIT?
Vzali jsme si městskou
památkovou rezervaci, srdce
a panorama. Tehdy jsme využili
princip možných kostiček…
KOSTIČEK?
Vybrali jsme realizované budovy
různých výšek z různých částí
světa, a ty jsme jako kostičky
vkládali do modelu Prahy.
Sledovali jsme, jak by se
panorama měnilo z různých
bodů vnímání. Vyhodnocovali
jsme SWOT analýzou příležitosti
a hrozby, hledali lokality, kde