62

INTERVIEW

R A D O S L AV KO B Z A

AD GROUP

se dřív dostali sporadicky. Myslím,
že až odezní současná hrozba
pandemie, tak se lidé většinou vrátí
ke svému běžnému chování. Věřím,
že i hromadnější akce a kongresová
turistika se vrátí do svých kolejí, byť
to možná bude trvat docela dlouho.
Některé naše firmy zavedly home office
v nutných případech. Arch.Design
byl na home officu v podstatě celou
dobu. Díky předchozí prozřetelnosti
a nákupu vybavení jsme byli
schopni téměř hned projektovat
z domu 90 % procent agendy. Za
ten rok se nám podařilo vytvořit
větší objem projektů než kdykoliv
předtím v kanceláři. Je to paradoxní!
Souhrou náhod se nám poštěstilo
získat hodně projektů od movitých
investorů a práce doma byla
efektivní. Přesto se po pandemii
nejspíš rádi vrátíme do kanceláře.

ČÁSTÍ – MOHLO ŽÍT DALŠÍCH
50 TISÍC OBYVATEL. BUDOU SE
VÝHLEDOVĚ STAVĚT V BRNĚ
DALŠÍ OPRAVDU VÝŠKOVÉ
BUDOVY, ABY TAKOVÝ
OBJEM ZABEZPEČILY?
Pokud se město programově
k takové výstavbě neodhodlá,
bude nutně odsouzeno zůstat
maloměstem. Ke každému většímu
prosperujícímu městu taková
výstavba patří. V pařížské La Défense
byly vystavěny moderní mrakodrapy
a protáhla se k nim elysejská městská
osa, což pomohlo dalšímu – dosud
nevídanému – rozvoji města. Také
Brno si rozvoj v tomto směru
při vzrůstajícím počtu obyvatel
zaslouží. Město má velké náklady
s vybudováním a udržováním
infrastruktury v centru a je pro
něj výhodné vytěžit maximum
z obsazení intravilánu. Je to v jeho
ekonomickém zájmu. Na mapě Brna
je ještě hodně „bílých“ ploch. Nejsou
to jen brownfieldy, ale i neudržované
plochy. A ty je možné zaplnit. V tom
se s Michalem Sedláčkem určitě
shodneme.
V ROCE 2004 JSTE SE SPOLU-PODÍLELI V ARCH.DESIGNU NA
RÝSOVÁNÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO
PLÁNU MĚSTA BRNA.
A pak ho politici strčili do šuplíku,
protože šlo o politicky třaskavé téma.
Několik let se nic nedělo a poté
přišel právě Michal Sedláček a byl
postaven před dilema, zda udělat
úplně nový plán, anebo využít

našeho: říkáme mu pracovně plán
pana architekta Dokoupila. Rozhodl
se inovovat a dokončit ten náš.
Vypadá to nadějně a v polovině
příštího roku by měl být dokončen.
PŘED ČASEM JSTE
KOUPILI SKOMÍRAJÍCÍ
HOTEL NA BRNĚNSKÉ
PŘEHRADĚ A PŘETVOŘILI
HO VE WELLNESS PALÁC,
I KDYŽ KRITICKÉ HLASY
PŘEDPOVÍDALY NEÚSPĚCH.
PODOBNÝCH PROJEKTŮ SE
PAK PODAŘILO ÚSPĚŠNĚ
REALIZOVAT VÍC. NYNÍ
SE V BRNĚ REVITALIZUJE
VÍCE OBJEKTŮ, NAPŘÍKLAD
V ŽIDENICÍCH, ZA LUŽÁNKAMI.
JAK NAJÍT SPRÁVNÝ KLÍČ
K ÚSPĚŠNÉMU PROJEKTU?
Všechno, co chceme dělat, musí
být věci, které nám přináší radost.
S přestavbou objektů je spojeno
naše podnikání od počátku, tj. od
let 1993–1995. Mým hlavním cílem
je, aby realizovaná stavba dělala
radost svým uživatelům, jejichž další
život bude s budovou spjat na další
dlouhé roky. Toho jsme se snažili
dosáhnout nejen u bytových domů,
ale i administrativních a dalších
staveb. Alfou a omegou je preciznost
a do detailu dobře odvedená práce.
A u hotelů je tento aspekt doveden
do extrému. Krásným bytem, který
v rámci developerského projektu
stavíte 10 let, uděláte radost jedné
rodině, která tam pak prožije život.
Hotelem můžete dělat radost

stovkám lidí denně. Když pak
každodenně pociťujete, že se to
návštěvníkům líbí, je to příjemná
satisfakce. Před 12 lety jsme koupili
Maximus Resort u mé oblíbené
Brněnské přehrady. Říkal jsem si, že
bude úspěšný jen tehdy, když do
toho pořádně šlápnu a udělám z něj
nejlepší resort, jaký budu schopen.
Zpětná odezva mne nabíjí a mám
pak pořád chuť jít dál. Dále areál
budujeme. Je to asi nikdy nekončící
proces. Na brněnském resortu
jsme si potvrdili, že takový projekt
dokážeme zvládnout. Koncept
byl úspěšný brzy. Dalším naším
podobným projektem je Hotel Sen
u Prahy, jenž patří k ikonám 90. let.
Když jsem předtím jel kolem, tak
jsem ho považoval za katastrofu,
kam bych se nezastavil ani na kafe.
No a pak jsem ho koupil. Myšlenkou
byla přestavba à la Maximus Resort,
včetně nabídky služeb a zahájení
jeho nové úspěšné etapy. To se
myslím podařilo. Bohužel v době
startu přišel covid a rok je hotel
zavřený a my se jen můžeme těšit na
první hosty.
CO PŘINESE DOBA PO
PANDEMII? V RÁMCI MAXIMUS
RESORTU SE SOUSTŘEDÍTE
TAKÉ NA POŘÁDÁNÍ KONGRESŮ.
DÁ SE PREDIKOVAT, JAKÉ
BUDE ZÁKAZNICKÉ CHOVÁNÍ?
Současná krize s sebou přinesla
nesporně mnoho nových věcí do
života. Tento rozhovor realizujeme
přes videokonferenci. K tomu jsme

MŮŽE MÍT SOUČASNÁ ETAPA
SPOJENÁ S PANDEMIÍ VLIV I NA
UŽÍVÁNÍ ARCHITEKTURY NA
ZÁKLADĚ ZMĚNY POTŘEB?
Evidentně se ustoupí od budování
dalších velkoplošných kanceláří
a budou nahrazeny menšími
buňkami. Jako developer chystám
teď projekt naší nové firemní
administrativní budovy. Nebudou
tam kanceláře jen pro jednoho dva
lidi, ale ani to nebude koncept open
space prostoru pro více než 30 lidí.
Do budoucna bude obecně potřeba
větší plocha kancelářských prostor.
Open space šetří plochu.
„DEVADESÁTKOVÁ“
ARCHITEKTURA. TO JE
SKORO SPROSTÉ SLOVO,
NEBO V TOMTO TERMÍNU
ASPOŇ CÍTÍME PEJORATIVNÍ
ZABARVENÍ. VY JSTE V TÉ DOBĚ
PROFESNĚ VYROSTL A JISTĚ
NA NI NEMŮŽETE VZPOMÍNAT
VE ZLÉM. CO NÁM TOTO
OBDOBÍ PŘINESLO A VZALO?
Máte pravdu. Jelikož jsem byl
mladý, tak mám toto období moc
rád. S architekturou to bohužel není
jako s hudbou. Tehdejší hudbu
lidi poslouchají pořád a líbí se jim.
Architektura je spíše jako móda
a podléhá trendům. Ale daleko
pomaleji. Trendy vytvářejí ti nejlepší
– nebo by tomu aspoň tak mělo
být – a ti další je následují. Každý
architekt nutně směřuje k navrhování
nadčasové architektury. Nikdo
nechce upadnout v zapomnění.
Většina tvůrců se pak ale někdy
uchýlí k metodám, při kterých
nemůžete takříkajíc nic zkazit.