70

VELKÝ BRUNET
S ČERVENÝM

ale od revoluce téměř ztratili
a myslím, že už ji nezískáme. Z výše
uvedených značek absolutně
všechny převyšoval pan Baťa,
který svojí orientací na produkt
skutečně světově uspěl.
JAWY NEBYLY KVALITNÍ
MOTORKY?
To byly ty nejlepší motorky. Ale
jenom na chviličku. O reinkarnaci
značky se pokoušel pan Charouz,
ale svěřil vývoj nesprávnému
člověku. A to měl velkou příležitost
oslovit italského designéra
Massima Tamburiniho, který dělal
motorky Cagiva nebo Monstera
v Ducati a tehdy odsud odcházel.
On místo toho vsadil na někoho
nezkušeného a výsledek to
bohužel potvrdil. Lidi by mu za ty
jawy utrhli ruce. Ale nestalo se.
Dnes Jawu vlastní Indové a nutno
dodat, že to není vůbec špatné.
À PROPOS, NAPADÁ MĚ
POMĚRNĚ BAZÁLNÍ OTÁZKA:
LZE ŘÍCT, ŽE DOBRÝ DESIGN
PRODÁVÁ? MŮŽEME VŮBEC
SOFISTIKOVANĚ POSOUDIT
DOPAD DESIGNU NA PRODEJE?
Tahle otázka je poměrně
komplikovaná, i když vypadá
jednoduše. Design odlišuje, to je
mimochodem také jeho základní
poslání. Další jeho přidanou
hodnotou je, že díky němu lze
prodat více nebo s větší marží.
Nezvládne to ale úplně sám,
v současné době je vždy v určitém
mixu s marketingem, reklamou

a především s technologií. Je
taky nutné říct, že design je
schopno aplikovat jen velmi
malé množství firem, jsou to
ty, které mají vlastní produkt.
Vrcholem tohoto přístupu jsou
pak firmy, které kromě vlastního
designu mají také vlastní značku,
která je předmětem touhy, tzv.
lovebrand. Platí to ve všech
odvětvích průmyslu, ať se bavíme
o autech, mobilních telefonech
nebo módním průmyslu.
JAK ALE LAIK POZNÁ DOBRÝ
DESIGN OD ŠPATNÉHO?
Je to jako ve všech vrstvách
lidského života, musí se tomu
člověk věnovat. Přirovnejme to
třeba k degustaci vína. Které víno
je kvalitní, také nepozná každý
a nemá smysl nikoho poučovat.
Ať si každý pije, co chce.
DEGUSTACE VÍNA, TO JE,
ŘEKL BYCH, UMĚNÍ. MEZI
DESIGNEM A UMĚNÍM JE TAKÉ
JASNÁ HRANICE, NEBO NE?
Může to tak být. U designu
se stále počítá, že dáváte
estetiku věci, která má
fungovat. To u umění neplatí.
SKROMNOST STRANOU,
JSTE ÚSPĚŠNÝ DESIGNÉR.
MŮŽETE POODKRÝT
METODOLOGII VAŠÍ PRÁCE?
Poptávka ze strany klienta vždy
přichází na nějaké vágnější
úrovni. Ví, co rámcově chce, ale
není to absolutně ohraničeno

ani specifikováno. První schůzky
jsou vlastně dialogem, ze
kterého se přesné zadání teprve
vytvoří. Samotný vývoj designu
pak trvá řádově měsíce a jeho
implementace do sériové
podoby pak násobně déle.
Vždy je potřeba se potkávat
také s jednotlivými prototypy,
při frézování, v lakovně, prostě
dokud není výrobek poprvé
vyroben sériovou technologií. To
je vždycky velmi napínavá část,
když držíte v ruce první kusy.
Následuje pak spolupráce na
designu balení, design katalogů
a doprovodné grafiky, velmi
často klient chce, aby měl celý
výrobní program můj rukopis.
CO KDYŽ ALE PRÁCE
DESIGNÉRA PŘIJDE VNIVEČ
A PRODUKT SE NEDOSTANE
DO SÉRIOVÉ VÝROBY?
Designér má jen určité pravomoci,
jeho posláním je vytvořit novou

vizuální podobu produktu. Během
samotného procesu ovlivňuje řadu
profesí, které s vývojem produktu
souvisí, ale nikdy není hlavním
hybatelem toho, co se bude dít
po vývoji. Tím je samozřejmě
vždy majitel nebo management.
Ten když rozhodne, že nakonec
nebude zahájena sériová výroba,
tak nezbývá než to respektovat.
Emoce tam určitě nepatří.
TO NEPLATÍ O ZUBNÍM
KARTÁČKU SPOKAR X. TEN UŽ
SI NAŠEL CESTU DO NEJEDNÉ
ČESKÉ KOUPELNY. CO SE DÁ
VYMYSLET NA KARTÁČKU,
ABY USPĚL V TAK TVRDÉ
KONKURENCI, JAKO JSOU
CURAPROX NEBO SWISSDENT?
Zubní kartáček je přesně moje
téma. Obyčejná věc, kterou má
doma každý a bere ji denně do
ruky. Problematika designu těchto
archetypálních produktů je založena
na drobném detailu. Stejně jako