39

KROMĚ XKRÁT
SKLOŇOVANÉHO NÁDRAŽÍ,
K NĚMUŽ SE JISTĚ
DOSTANEME, MÁ BRNO JEŠTĚ
NĚJAKOU ZVLÁŠTNOST?
Tím, že nebylo rozhodnuto
o nádraží, bylo zablokováno také
uvažování o využití obrovského
území v centru města, které má
výjimečný potenciál. Této oblasti
říkáme pracovně nová čtvrť Trnitá.
Na tomto místě by mohlo bydlet
více než deset tisíc lidí. V podstatě
je to „zelená louka“ hned vedle
historického jádra, která je
připravena ke stavění. To žádné jiné
město nemá.

Vizualizace chytré čtvrti
Špitálka, Aulík Fišer
architekti

nám ani nedochází, jak podstatný je
ÚP pro rozvoj města. Plíživě jsme se
však dostali do kritické fáze. Důvody
jsou dva: bydlení a doprava. To jsou
oblasti, které se dotýkají v podstatě
všech a které je potřeba řešit.
POKUD MLUVÍTE
O DOPRAVĚ, CO JE TEĎ
V BRNĚ NEJVĚTŠÍ TÉMA?
Brno má jedno velké specifikum,
a tím je nádraží. A toto je téma,
které s územním plánem velmi
souvisí. Jedním z důvodů, proč
se na ÚP nepracovalo, je to, že se
čekalo na rozhodnutí, kde má hlavní
nádraží vlastně být. Pokud by bylo
pod Petrovem, musel by se územní
plán dělat úplně od začátku. Jak
současný platný územní plán, tak
i rozpracovaný koncept má nádraží
fixované u řeky. Tohle rozhodnutí
drželo nový územní plán v šachu.
Nemohli jsme začít pracovat na
novém ÚP, dokud nerozhodl stát,
kraj a město.

ANI TOLIK BROWNFIELDŮ.
Ano, v Brně je velký pás
brownfieldů, hned vedle
historického centra. Zde bude
velmi podstatné vybudovat Novou
městskou třídu. To není žádná
brněnská magistrála, je to obslužná
komunikace těchto brownfieldů,
které nemají žádné ulice, jsou
to velké uzavřené areály. Pokud
chceme brownfieldy zásadně
proměnit, musíme tam vybudovat
městskou komunikaci, která byla
v minulosti zamýšlena jako dálnice.
V našem pojetí je to širší třída – dva
pruhy pro auta, dva pruhy pro
městskou dopravu. Brownfieldy
jsou na Nové městské třídě
závislé. Týká se to také chytré čtvrti
Špitálka, která se bude nacházet
v průmyslovém areálu brněnských
tepláren. Tahle čtvrť má být chytrá
i z hlediska urbanismu – ulice pro
lidi, nejenom pro auta, modrozelená
infrastruktura, zachování genia
loci, důraz na kvalitní veřejná
prostranství, promyšlený plán
etapizace rozvoje. Právě jsme
ukončili urbanistickou ideovou
soutěž na Špitálku.
DALŠÍ VIZUALIZACE. TĚCH
UŽ JSEM VIDĚL HODNĚ.
KDYŽ SE VRÁTÍM K NOVÉ

ČTVRTI TRNITÁ, O JAKÉM
HORIZONTU SE ALE BAVÍME
Z POHLEDU REALIZACE?
Chceme, aby první domy stály za
sedm let, aby tam za těchto sedm
let bydleli lidé. Týká se to také
lokality Nových Sadů. Investoři
mají velký zájem stavět a město
to může ovlivnit tím, jak rychle se
postaví infrastruktura, například
protipovodňová opatření. Čím dříve
bude, tím dříve se začne stavět.
CHÁPU, ŽE JE SNEM KAŽDÉHO
DEVELOPERA ZANECHAT
PO SOBĚ NA NOVÉ ČTVRTI
NĚJAKOU POZITIVNÍ
STOPU. A VĚŘÍM, ŽE BUDOU
K PROJEKTŮM PŘISTUPOVAT
S NEJVĚTŠÍ OBEZŘETNOSTÍ.
ALE KDO ZAJISTÍ, ABY
JEDNOTLIVÉ PROJEKTY
NA SEBE NAVAZOVALY,
ABY SPOLU LADILY, ABY
VYTVOŘILY KOMPAKTNÍ
ARCHITEKTONICKÝ CELEK?
Pro město teď aktualizujeme územní
studii nové čtvrti s regulačními prvky.
Navíc s investory komunikujeme,
mají zájem o náš názor. Dáváme
jim zpětnou vazbu, například jestli
jejich projekt zapadá měřítkem do
charakteru okolní zástavby. Hodnoty
pozemků jsou zde natolik velké, že
cílem většiny investorů je postavit
tady kvalitní architekturu. Stojí za to
zde postavit dobrou čtvrť.

KROMĚ NOVÉ ČTVRTI,
VNÍMÁTE I DALŠÍ TÉMATA,
KTERÁ JSOU OPOMÍJENA,
A PŘESTO JSOU ZÁSADNÍ?
Pro rozvoj nové čtvrti Trnitá a města
jsou elementární protipovodňová
opatření. Musíme je realizovat
a už na tom pracujeme. První
dvě etapy, tedy lokalita od
Poříčí k železničnímu mostu,
budou dokončeny v roce 2022.
Jedná se o gigantický projekt
z hlediska investičního i z hlediska
majetkového vypořádání. Dalším

oříškem bude silnice 43, která má
obrovský dopad na celé město. Toto
musíme vyřešit a neodkládat do
nekonečna.
STÁLE SE MLUVÍ POUZE
O ROZŠIŘOVÁNÍ BRNA
JIŽNÍM SMĚREM. JE TO
JEDINÝ SMĚR, KAM MŮŽE
MĚSTO EXPANDOVAT?
Nechceme, aby se Brno rozšiřovalo
do okrajových oblastí. Naší snahou
je, aby Brno bylo městem krátkých
vzdáleností, aby lidé nemuseli
dojíždět. Uvnitř města je stále
dost místa pro novou výstavbu,
pro bydlení, například tady máme
plochy brownfieldů v širším centru,
to je skvělá příležitost pro další
rozvoj.
TAK MĚ NAPADÁ, PATŘÍ DO
BRNA VÝŠKOVÉ BUDOVY?
Určitě, v Brně by se měly stavět
výškové budovy, měla by se ale
nastavit jednoznačná pravidla
výškové regulace. V současnosti
existují dvě studie výškové regulace.
Jedna je od ateliéru Burian-Křivinka,
tato studie byla aktualizována
Ateliérem ERA. Tyto studie, které
město analyzují například z hlediska
dálkových pohledů, určily pět
různých lokalit, kde lze stavět
výškové budovy, třeba na Heršpické
nebo Šumavské. Nevýhodou
je, že tyto dokumenty nejsou
závazné. Navíc současný územní
plán nemá výškovou regulaci,
obsahuje pouze index podlažní
plochy. Jsou v něm regulace, které
nejsou dost exaktní, a tím pádem
i vymahatelné. Kupříkladu tam stojí,
že budova z hlediska charakteru
území a intenzity zastavění musí
zapadat do okolí. Jednoznačnější
by bylo stanovit, že maximální
výška budovy má být 44 metrů.
Naštěstí nový územní plán už bude
mít výškovou regulaci. Bude zde
jasně napsáno, jaké jsou limity pro
dané lokality.

Vizualizace chytré čtvrti
Špitálka, Aulík Fišer
architekti