38

Výlety pana Ciglera

z Malé Strany do Hongkongu a zpět

JAK SE DNES ZPĚTNĚ JAKO
ODBORNÍK DÍVÁTE NA
VYCHLADLOU KAUZU PRAŽSKÉ
KNIHOVNY, TEDY BLOB?
Na vysoké škole a v prvních patnácti
letech praxe jsem považoval
hi-tech architekturu Kaplického
a zmíněných tvůrců za naprostou
špičku a považoval jsem ji za
směr, který chci dělat. Možná se
to stane každému: technologické
vymoženosti každé doby po čase
v očích uživatele zastarají. Pro mne
je nyní v práci důležitým tématem
udržitelnost v pravém slova
smyslu. Před lety jsme se s naší
architektonickou kanceláří také
zúčastnili soutěže o knihovnu v Praze
a měli jsme naprosto odlišný návrh.
Kdyby byla přijata vize Kaplického,
pracovali bychom pro něj nejspíš
jako lokální architekti a pomohli
mu ji dokončit, i když náš pohled
byl jiný. Krása městské architektury
tkví v mnohotvárnosti, a proto jsem
přesvědčen, že by to bylo skvělé
v Praze Kaplického knihovnu mít.
BYLA PRAHA MÁLO
SEBEJISTÁ, KDYŽ DO SVÉ
TVÁŘE NEVPUSTILA TUTO
MĚŇAVKU NEPATŘIČNOSTI,
NĚCO TAK ODVÁŽNÉHO?
Kromě toho, že se někteří tehdejší
mocní zasadili neférově o to, aby
knihovna nevznikla, mám dojem,
že problém tkví v problematické
společenské atmosféře. Tento
problém nenastal jen u Blobu. Při
vzniku něčeho opravdu nového se
často setkáme s negativní reakcí
dnešní společnosti. Už dávno tu
nejsou šedesátá a sedmdesátá léta
plná entuziasmu, pozitivní energie
a touze po inovacích. Dnes nejistota
a strach může v lidech vyvolat
až hysterickou reakci na novinky
nejen v architektuře. To tvůrčí práci
architektů dost znepříjemňuje.

POSUNE SE SPOLEČNOST VE
VNÍMÁNÍ ARCHITEKTURY?
BUDE V PRŮBĚHU
20. LET 21. STOLETÍ
PŘIPRAVENĚJŠÍ NA PODOBNĚ
INOVÁTORSKÉ KROKY?
Bohužel si myslím, že se i v dalších
letech bude nadále projevovat
nervozita a rozštěpení společnosti
na dva tábory. To vidíme nejen
v politice, ale také ve vnímání kultury
i architektury. Zejména v přijetí,
respektive nepřijetí novostaveb.
Navíc se tento jev zdaleka netýká
jen Česka, ale má mezinárodní
rozměr. Bývalé i současné vedení
Prahy iniciovalo rozvoj nových
stavebních projektů. Rozpolcený
pohled veřejnosti ale často shodil
realizaci nových projektů ze stolu.
PODÍVÁME-LI SE NA DÍLO
A ODKAZ FUTURE SYSTEMS,
LZE VYJÁDŘIT, V ČEM
BYLI TAK UNIKÁTNÍ VE
SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI
ARCHITEKTONICKÝMI
KANCELÁŘEMI V BRITSKÉM
A SVĚTOVÉM MĚŘÍTKU?
DÁ SE ŘÍCT, ŽE BYLI
SVĚTOVOU ZNAČKOU?
V době, kdy jsem ve Future
Systems pracoval jako kreslič, firma

zaměstnávala včetně mne pouze 3
osoby. Po 2. místě v soutěži projektů
na novou pařížskou knihovnu se
díky snaze Amandy Levete a Jana
Kaplického kancelář výrazně dál
rozrostla. Značka Future Systems
je mezi architekty i odbornou
veřejností známá a oceňovaná
dodnes. Jejich aplikace
inovátorských postupů, organické
tvary a důraz na originální design
jsou ojedinělé.
OTEC JANA KAPLICKÉHO
JOSEF BYL SOCHAŘ. JE
NASNADĚ, ŽE SE TO PROJEVILO
I V KAPLICKÉHO PRÁCI.
Také jeho maminka se věnovala
výtvarnému umění. Janovy realizace
byly svým způsobem sochy. Blob –
uvažovaná budova knihovny – byla
vlastně krásná plastika. Zamýšleným
vnitřním účelem by byla knihovna,
navenek by se objekt tvářil jako
skulptura. Před lety Kaplický navrhl
mrakodrap nápadně se podobající
Gherkinu – londýnské Okurce
Normana Fostera. Budova měla
ovšem být mírně asymetrická.
Dá se říci, že Kaplický byl vždy
o několik kroků napřed a inspiroval
další uznávané kanceláře a tvůrce.
Snad díky svému původu neměl za

Kanálem takový impakt jako tamní
architektonické firmy.
NAŠEL BYSTE NĚJAKÝ
OBLÍBENÝ PROJEKT JANA
KAPLICKÉHO, KTERÝ
JSTE PŘÍPADNĚ VYUŽIL
VE VAŠÍ PRAXI?
Z raného období obdivuji hi-tech
stavby inspirované vojenskou
technikou. Jde o soběstačné moduly
se solárními panely stojící v krajině.
Jan Kaplický byl introvert, u těchto
solitérů se jeho temperamentové
ladění projevilo.
PODAŘILO SE VÁM
REFLEKTOVAT SVÉ ČEŠSTVÍ
V TVORBĚ? OVLIVNILO
DĚTSTVÍ A VYRŮSTÁNÍ VAŠE
PROJEKTY? OVLIVŇUJE VŮBEC
NÁRODNOST ARCHITEKTA
JEHO NÁVRHY, NEBO JDE
O MEZINÁRODNÍ „JAZYK“?
Dříve jsem si myslel, že architektura
funguje v rámci určitých kulturních