Strana 42
40
INTERVIEW
s přírodními prvky. Mám radost,
že přestože to byl úplně náš první
projekt v Rusku, je ComCity úspěšný.
Občas pozoruju, jak jej tamní lidé
rádi sdílí na Instagramu. Shodou
okolností jsem se po tomto projektu
rozhodl s projekty v Rusku skončit.
ZMIŇUJETE VAŠI ROLI
LOKÁLNÍHO ARCHITEKTA
U NĚKTERÝCH PROJEKTŮ.
MŮŽETE OSVĚTLIT ÚLOHU
LOKÁLNÍHO ARCHITEKTA
U PROJEKTŮ ZAHRANIČNÍCH
KANCELÁŘÍ U NÁS?
Také naše kancelář si při projektování
v cizí zemi najde lokálního architekta,
který poradí s místními náležitostmi.
Ten na základě této zkušenosti může
třeba vyhrát soutěž na další projekty
v dané zemi i jinde. Rád pomůžu
zahraničnímu partnerovi s projektem,
který má podle mne smysl. Jsem
rád, když se na tvorbě podílí široké
spektrum tvůrců. Město je díky tomu
potom vrstevnatější. Na druhou
stranu by mělo jít o tvůrce vnímající
citlivě hodnotný kontext, ve kterém
se pohybují.
MŮŽE FUNGOVÁNÍ
VIZIONÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI
POKRAČOVAT DÁLE I BEZ
OTCE ZAKLADATELE? MŮŽEME
SE OHLÉDNOUT ZA TAKOVÝMI
IKONAMI JAKO ZAHA HADID
NEBO STEVE JOBS.
Velká jména architektury –
s mnohými z nich jsem měl to štěstí
spolupracovat – jsou mimo jiné
obklopena i právníky se smlouvami
chránícími „značku“. Každá zavedená
kancelář ale zaměstnává spoustu
často neviditelných lidí a ti všichni
tuto značku pomáhají budovat.
Funguje to, dokud hlavní architekt
žije. Problém samozřejmě nastane
po jeho smrti. V kanceláři Zahy
Hadid pracují skvělí architekti,
kteří v zavedeném duchu dokážou
vinařství Havraníky
JAKUB CIGLER
pracovat plynule dál. Architektura
není one - man show někoho, kdo
je geniální, sedí a chrlí ze sebe skici.
Jde naopak o týmovou spolupráci.
Kancelář může tedy fungovat dál.
Otázkou zůstává, jak vedení zvládne
právní a honorářové aspekty a taky
možná zátěž jednoho kultovního
jména.
DOKONČIL JSTE TAKY
REALIZACI V BRATISLAVĚ.
JAK SE DÍVÁTE NA
ROZVOJ SLOVENSKÉHO
HLAVNÍHO MĚSTA?
Můj otec učil řadu let na bratislavské
akademii. Pořád jsem tam jezdil
a považuji se za Čechoslováka v tom
dobrém slova smyslu. Nemám
slovenské kořeny, ale mám Bratislavu
rád a znám ji podobně dobře jako
Prahu. Slovenští architekti byli
odvážní už za socialismu: most
SNP, Národní galerie, vysílač na
Kamzíku, na špičku postavená
pyramida Slovenského rozhlasu.
Dá se říci, že tyto stavby by v Praze
asi v té době vzniknout nemohly.
Do Bratislavy se vracím opakovaně
s různými projekty. Mám dojem, že
do kvalitních rezidenčních staveb se
tam investuje více než v Praze, takže
přemýšlejme o tom proč!
PROBLEMATICKÁ JE
NOVÁ VÝŠKOVÁ ZÁSTAVBA
U CENTRA MĚSTA.
Osobně bych se do jakékoliv
výškové budovy stojící kdekoliv
nikdy nepřestěhoval. Bylo by mi to
fyzicky nepříjemné. To vám ale říkám
jako obyčejný člověk, který chce být
neustále blízko zeměkouli, ne jako
architekt. Ke zmiňované zástavbě
osobně i z těchto důvodů tedy obdiv
nechovám. Je to čistě můj subjektivní
pocit. Pravda ale je, že před řadou let
jsme do této lokality také navrhovali
výškovou zástavbu v rámci jedné
soutěže. Zaujal mne ale rozvoj
jakub cigler architekti
výstavby kolem Dunaje. Před lety
jsme byli přizváni do projektu na
druhém břehu. Mohlo by tam
dojít k vybudování celé nové čtvrti
s fantastickým výhledem na skyline
Bratislavy. Z města „u Dunaje“ se tak
jednou stane „město na Dunaji“.
EXISTUJE ROZDÍL PŘI
NAVRHOVÁNÍ STAVBY, KTEROU
FINANCUJE STÁT, MĚSTO
A SOUKROMÝ SEKTOR?
Podívejme se na realizace
publikované v mezinárodních
architektonických časopisech.
Najdete v nich spoustu úžasných
a ambiciózních staveb z per
světových architektů. Zaměříme-li
se ale na funkce těchto staveb,
tak to jsou muzea, univerzity nebo
správní budovy. Zkrátka zjistíme,
že to většinou nejsou komerční
stavby. Za ambiciózní a odvážnou
architekturu můžeme ve světě
považovat realizace, které vznikly
převážně z mezinárodních soutěží
28
pro nekomerční
sféru. U nás
pohled na
v pokoje
Praze se naproti tomu převážně
hotelové
staví kancelářské a bytové domy.
Téměř nic jiného. Od revoluce
se tu postavila jedině Národní
technická knihovna. Doufejme
v dobrý konec soutěže na sál
filharmonie. I světoví architekti
jako Jean Nouvel, Frank Gehry
nebo připravovaný projekt
pro Pentu od Zahy Hadid staví
výhradně komerční stavby pro
soukromé investory. Není to
problém nedostatku talentu nebo
prezentace 17/7/2017 | 28
malá odvaha našich architektů,
nýbrž charakter zakázek.
VAŠE KANCELÁŘ JE AUTOREM
MNOHA OFFICE CENTER
A KANCELÁŘSKÝCH BUDOV.
MÁ PRAHA JEŠTĚ VŮBEC
KAPACITU ZVĚTŠOVAT
PLOCHU ZASTAVĚNOU
TÍMTO TYPEM BUDOV?
Před dvěma lety jsem dostal darem
let balónem. Požádal jsem o přelet
nad Prahou. Pilot na základě
informace, že jsem architekt, udělal
výjimku a držel balón poměrně
nízko. Byl to neuvěřitelný zážitek. Při
pohledu na město máte dojem, že
je hustě zastavěno a nic moc dalšího
už se tam nevleze. Ve skutečnosti je
ale neskutečně řídce využito. Cestou
je pečlivé vyplňování struktury města
tam, kde to má význam a zvládne to
infrastruktura a hromadná doprava.
Není to myšleno jako strašení, že
v centru města vzniknou mrakodrapy.
V konečném důsledku to může
město posílit. Koncentrované město
je kvalitní město. Narodil jsem se na
Malé Straně. Po letech jsem se tam
přestěhoval zpět. Chci zjistit, proč ta
nejpříjemnější část Prahy nevznikla
rukou urbanistů a současných
stavebních norem!
TROCHU KACÍŘSKÁ OTÁZKA:
POUŽÍVÁTE KAŽDODENNĚ
AUTO, KDYŽ BYDLÍTE
NA MALÉ STRANĚ?
Před covidem jsem začal občas jezdit
na kole. Auto ale používám běžně.