Strana 42
        
    
    
        
            
40        
        
INTERVIEW        
        
s přírodními prvky. Mám radost,        
že přestože to byl úplně náš první        
projekt v Rusku, je ComCity úspěšný.        
Občas pozoruju, jak jej tamní lidé        
rádi sdílí na Instagramu. Shodou        
okolností jsem se po tomto projektu        
rozhodl s projekty v Rusku skončit.        
ZMIŇUJETE VAŠI ROLI        
LOKÁLNÍHO ARCHITEKTA        
U NĚKTERÝCH PROJEKTŮ.        
MŮŽETE OSVĚTLIT ÚLOHU        
LOKÁLNÍHO ARCHITEKTA        
U PROJEKTŮ ZAHRANIČNÍCH        
KANCELÁŘÍ U NÁS?        
Také naše kancelář si při projektování        
v cizí zemi najde lokálního architekta,        
který poradí s místními náležitostmi.        
Ten na základě této zkušenosti může        
třeba vyhrát soutěž na další projekty        
v dané zemi i jinde. Rád pomůžu        
zahraničnímu partnerovi s projektem,        
který má podle mne smysl. Jsem        
rád, když se na tvorbě podílí široké        
spektrum tvůrců. Město je díky tomu        
potom vrstevnatější. Na druhou        
stranu by mělo jít o tvůrce vnímající        
citlivě hodnotný kontext, ve kterém        
se pohybují.        
MŮŽE FUNGOVÁNÍ        
VIZIONÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI        
POKRAČOVAT DÁLE I BEZ        
OTCE ZAKLADATELE? MŮŽEME        
SE OHLÉDNOUT ZA TAKOVÝMI        
IKONAMI JAKO ZAHA HADID        
NEBO STEVE JOBS.        
Velká jména architektury –        
s mnohými z nich jsem měl to štěstí        
spolupracovat – jsou mimo jiné        
obklopena i právníky se smlouvami        
chránícími „značku“. Každá zavedená        
kancelář ale zaměstnává spoustu        
často neviditelných lidí a ti všichni        
tuto značku pomáhají budovat.        
Funguje to, dokud hlavní architekt        
žije. Problém samozřejmě nastane        
po jeho smrti. V kanceláři Zahy        
Hadid pracují skvělí architekti,        
kteří v zavedeném duchu dokážou        
        
vinařství Havraníky        
        
JAKUB CIGLER        
        
pracovat plynule dál. Architektura        
není one - man show někoho, kdo        
je geniální, sedí a chrlí ze sebe skici.        
Jde naopak o týmovou spolupráci.        
Kancelář může tedy fungovat dál.        
Otázkou zůstává, jak vedení zvládne        
právní a honorářové aspekty a taky        
možná zátěž jednoho kultovního        
jména.        
DOKONČIL JSTE TAKY        
REALIZACI V BRATISLAVĚ.        
JAK SE DÍVÁTE NA        
ROZVOJ SLOVENSKÉHO        
HLAVNÍHO MĚSTA?        
Můj otec učil řadu let na bratislavské        
akademii. Pořád jsem tam jezdil        
a považuji se za Čechoslováka v tom        
dobrém slova smyslu. Nemám        
slovenské kořeny, ale mám Bratislavu        
rád a znám ji podobně dobře jako        
Prahu. Slovenští architekti byli        
odvážní už za socialismu: most        
SNP, Národní galerie, vysílač na        
Kamzíku, na špičku postavená        
pyramida Slovenského rozhlasu.        
Dá se říci, že tyto stavby by v Praze        
asi v té době vzniknout nemohly.        
Do Bratislavy se vracím opakovaně        
s různými projekty. Mám dojem, že        
do kvalitních rezidenčních staveb se        
tam investuje více než v Praze, takže        
přemýšlejme o tom proč!        
PROBLEMATICKÁ JE        
NOVÁ VÝŠKOVÁ ZÁSTAVBA        
U CENTRA MĚSTA.        
Osobně bych se do jakékoliv        
výškové budovy stojící kdekoliv        
nikdy nepřestěhoval. Bylo by mi to        
fyzicky nepříjemné. To vám ale říkám        
jako obyčejný člověk, který chce být        
neustále blízko zeměkouli, ne jako        
architekt. Ke zmiňované zástavbě        
osobně i z těchto důvodů tedy obdiv        
nechovám. Je to čistě můj subjektivní        
pocit. Pravda ale je, že před řadou let        
jsme do této lokality také navrhovali        
výškovou zástavbu v rámci jedné        
soutěže. Zaujal mne ale rozvoj        
        
jakub cigler architekti        
        
výstavby kolem Dunaje. Před lety        
jsme byli přizváni do projektu na        
druhém břehu. Mohlo by tam        
dojít k vybudování celé nové čtvrti        
s fantastickým výhledem na skyline        
Bratislavy. Z města „u Dunaje“ se tak        
jednou stane „město na Dunaji“.        
EXISTUJE ROZDÍL PŘI        
NAVRHOVÁNÍ STAVBY, KTEROU        
FINANCUJE STÁT, MĚSTO        
A SOUKROMÝ SEKTOR?        
Podívejme se na realizace        
publikované v mezinárodních        
architektonických časopisech.        
Najdete v nich spoustu úžasných        
a ambiciózních staveb z per        
světových architektů. Zaměříme-li        
se ale na funkce těchto staveb,        
tak to jsou muzea, univerzity nebo        
správní budovy. Zkrátka zjistíme,        
že to většinou nejsou komerční        
stavby. Za ambiciózní a odvážnou        
architekturu můžeme ve světě        
považovat realizace, které vznikly        
převážně z mezinárodních soutěží        
28        
pro nekomerční        
sféru. U nás        
pohled na        
v pokoje        
Praze se naproti tomu převážně        
hotelové        
staví kancelářské a bytové domy.        
Téměř nic jiného. Od revoluce        
se tu postavila jedině Národní        
technická knihovna. Doufejme        
v dobrý konec soutěže na sál        
filharmonie. I světoví architekti        
jako Jean Nouvel, Frank Gehry        
nebo připravovaný projekt        
pro Pentu od Zahy Hadid staví        
výhradně komerční stavby pro        
soukromé investory. Není to        
problém nedostatku talentu nebo        
        
prezentace 17/7/2017 | 28        
        
malá odvaha našich architektů,        
nýbrž charakter zakázek.        
VAŠE KANCELÁŘ JE AUTOREM        
MNOHA OFFICE CENTER        
A KANCELÁŘSKÝCH BUDOV.        
MÁ PRAHA JEŠTĚ VŮBEC        
KAPACITU ZVĚTŠOVAT        
PLOCHU ZASTAVĚNOU        
TÍMTO TYPEM BUDOV?        
Před dvěma lety jsem dostal darem        
let balónem. Požádal jsem o přelet        
nad Prahou. Pilot na základě        
informace, že jsem architekt, udělal        
výjimku a držel balón poměrně        
nízko. Byl to neuvěřitelný zážitek. Při        
pohledu na město máte dojem, že        
je hustě zastavěno a nic moc dalšího        
už se tam nevleze. Ve skutečnosti je        
ale neskutečně řídce využito. Cestou        
je pečlivé vyplňování struktury města        
tam, kde to má význam a zvládne to        
infrastruktura a hromadná doprava.        
Není to myšleno jako strašení, že        
v centru města vzniknou mrakodrapy.        
V konečném důsledku to může        
město posílit. Koncentrované město        
je kvalitní město. Narodil jsem se na        
Malé Straně. Po letech jsem se tam        
přestěhoval zpět. Chci zjistit, proč ta        
nejpříjemnější část Prahy nevznikla        
rukou urbanistů a současných        
stavebních norem!        
TROCHU KACÍŘSKÁ OTÁZKA:        
POUŽÍVÁTE KAŽDODENNĚ        
AUTO, KDYŽ BYDLÍTE        
NA MALÉ STRANĚ?        
Před covidem jsem začal občas jezdit        
na kole. Auto ale používám běžně.