76

budov je běh na dlouhou trať.
Návratnost je třicet až padesát
let a je jen hrstka subjektů, které
jsou na to připraveny. Jsou ale
první vlaštovky, máme i takové
klienty. V takovém případě se ale
od základů mění přístup k projekci
staveb a ke správě dat. Pronájem
ovlivňuje způsob, jakým se
projektují stavby. Už to není tak, že
za dva roky to prodáme a po nás
potopa.
KZ: Dříve to byla brutální těžba:
postavit, prodat, postavit, prodat.
Samozřejmě s obrovskou ziskovostí.
Aby se věci změnily, musí
developery podpořit banky.
RÁD BYCH KOUSL DO
KYSELÉHO JABLKA A ZEPTAL
SE VÁS NA TO, JAK SE PERETE
S BYROKRATICKOU MAŠINÉRIÍ
V OBLASTI STAVEBNICTVÍ,
KTEROU JE ČESKÁ REPUBLIKA
NEBLAZE PROSLULÁ.
PZ: Je to problém. Vezměme si
příklad z praxe. Bytový dům na
Praze 8, mimo panelákovou zónu,
v proluce jako víno, naprosto jasně
rozdané karty. Tenhle příběh trval
osm let! A co se stalo mezitím?

Třikrát se nám personálně vyměnil
tým, z deseti lidí vám v ateliéru
zůstanou maximálně dva lidi. Ti
kluci, co kreslili tu bytovku, se
„nedožili“ konce projektu. Tyhle
průtahy nabourávají kontinuitu,
přenos informací, proces výstavby.
KZ: Přiznávám, že tohle pořád
nemáme v rámci firmy logisticky
dořešené. Suplujeme to naší
profesní energií a opět musím
říct, že je velká výhoda v tom,
že jsme dva. Dokážeme si ty
projekty rozdělit. Tedy nikoliv
na interiéry a exteriéry, ale
spíše si dělíme oblasti činnosti
v rámci projektů. Já například
nemám problém s legislativou.
PZ: Mně jeden developer zakázal
chodit na brněnský magistrát.
KZ: Petr je erudovanější stavebně
technicky, to je mu bližší. Máme
samozřejmě ale určitou svobodu
v tom výběru konkrétního projektu
a respektujeme rozhodnutí,
kdo na čem bude pracovat.
VRAŤME SE, PROSÍM,
JEŠTĚ NA CHVÍLI K TOMU
NEKONEČNĚ DLOUHÉMU
PROCESU, KTERÝ ZAČÍNÁ

NÁPADEM A KONČÍ REALIZACÍ.
JINÝMI SLOVY, TO, CO JSTE
NAVRHLI PŘED OSMI LETY,
NEMUSÍ ODPOVÍDAT REALITĚ
DNEŠKA, NEBO SE PLETU?
KZ: My se snažíme především
o kvalitní nadčasovou architekturu.
To, co se mění, je trh a požadavky
trhu na produkty a na vnitřní
uspořádání domu. Za oněch
osm let se změní technologické
vybavení a nároky klientů
na technologické vybavení.
Konkrétně, v roce 2006 měřily
byty 3kk 95 m2. Než povolíte
stavbu, je rok 2016 a dům máte
vyskládán z jednotek 1kk a 2kk
o výměře pod 40 m2. Musíte tedy
redesignovat, dům přeprojektovat
a to má vliv na exteriér stavby,
například na uspořádání oken.
PZ: Technicky produkty fungují
a jsou prodány, ale neumožňují
redesign. Nicméně, od starověku
je tady několik kompozičních
pravidel a talentované oko ví,
co je symetrie a proporce. Já
bych ale zmínil jiný fenomén,
který mění naši práci. Tím je
technická úroveň vizualizací.

VŠIML JSEM SI, ŽE JSOU
ČÍM DÁL DOKONALEJŠÍ.
PZ: Za posledních dvacet
let se to výrazně posunulo.
Fotorealita je natolik dokonalá,
že to začíná ovlivňovat i práci
architekta. Ty vizualizace totiž
zanedbávají technologické
možnosti. Vizualizátoři
jsou inovátoři architektury.
Přicházejí s vizemi, které jsou
technologicky nemožné. Zkrátka
nerespektují hranice možného.
VY SI DĚLÁTE VIZUALIZACE
IN-HOUSE
KZ: Ano, jako jedni z prvních
jsme na konci 90. let používali 3D
modeláře. Už na škole jsme s tím
měli problém a studovali jsme
ji o půl roku déle. Právě proto,
že jsme projekt zpracovávali
počítačově a profesoři si mysleli,
že si tím usnadňujeme práci.
Ale opak byl pravdou. Každý
člověk u nás v ateliéru používá
pro komunikaci s klientem
3D model. Může tak projekt
odprezentovat ve srozumitelné
formě, interaktivně. Už to není tak,
že před vámi architekt vyskládá